V dokumentu se doslova píše, že "všechny ukazatele relevantní pro migraci se nyní nacházejí na vyšší úrovni než v letech 2017 a 2018". Jde například o množství nelegálních překročení hranice nebo žádosti o azyl.
Podle německé policie migranti využívají rozvětvenou trasu přes balkánské státy, aby se dostali do střední a západní Evropy. Jedním z centrálních uzlů je oblast na severozápadě Bosny a Hercegoviny.
Přímo v Bosně situaci sleduje Lucemburčanka Fabienne Dimmerová. Působí v neziskové organizaci Catch a Smile (v překladu "Usměj se"), která v zemi pomáhá koordinovat dobrovolnické práce. "Přichází sem víc a víc lidí. Když jsem byla v létě v Sarajevu, všimla jsem si, že tam je mnohem víc tureckých Kurdů, Íránců, Maročanů, Tunisanů a Syřanů," popisuje svoje zkušenosti.
Dimmerová do Bosny pravidelně jezdí od března 2018, naposledy se vrátila před deseti dny. Působí také v přeplněných táborech Sedra, Borići, Bire a Miral, které financuje Evropská unie nebo Mezinárodní organizace pro migraci (IMO).
Nejhorší je podle ní to, že někteří z uprchlíků tráví v táborech celé roky. "Seznámila jsem se tu se dvěma lidmi, kteří se potkali už v roce 2016 v Řecku. A pak znovu v Bosně. Mezitím nedělali nic, nemohli. Přitom by chtěli pracovat a dát děti do školy," vysvětluje, proč jsou migranti nedočkaví tábory opustit.
Tábory Bire a Miral se ve středu rozhodly bosenské úřady uzavřít. Znamená to, že migranti je už od tohoto pátku nesmějí vůbec opouštět. Ledaže by se vydali směrem k chorvatské hranici a chtěli Bosnu a Hercegovinu trvale opustit.
Posledním táborem s volným přístupem by měl zůstat Vučjak nedaleko města Bihač. Ten se přitom nachází na místě bývalé skládky, před hrozící humanitární katastrofou už v říjnu varoval Červený kříž.
V přeplněných stanech tu podle údajů místní policie přebývá až 2500 migrantů, přičemž kapacita tábora je nanejvýš tisíc míst. Lidé nemají přístup k tekoucí vodě ani elektřině a nebezpečí pro ně představují také miny, pozůstatek jugoslávské války z první poloviny devadesátých let.
Záleží na Řecku
Z Bosny se lidé snaží dostat do Chorvatska, které je na trase první členskou zemí Evropské unie, a dál do Slovinska, které navíc patří do schengenské zóny volného pohybu. "O bezpečných vnějších hranicích EU dnes nelze hovořit," varoval šéf německé policie Dieter Romann pro deník Die Welt.
Zvýšený provoz na trasách směrem na západ už zaznamenaly i chorvatské a slovinské úřady.
| Rok | Počet zaznamenaných nelegálních přechodů hranice do Slovinska |
| 2017 | 1 930 |
| 2018 | 9 149 |
| 2019 | 13 832 (údaj do konce října) |
Zdroj: Slovinské ministerstvo vnitra.
Země je ale dál na západ nepouštějí. "V prvních deseti měsících letošního roku jsme vrátili zpět 9710 osob, takže drtivou většinu. Nejčastěji sem letos přicházeli lidé z Pákistánu, Alžírska a Afghánistánu," sdělila Aktuálně.cz Vesna Mitricová, mluvčí slovinského ministerstva vnitra.
Zvyšuje se také počet žádostí o azyl, které slovinské úřady dostávají.
| Rok | Počet žádostí o azyl |
| 2017 | 1 476 |
| 2018 | 2 875 |
| 2019 | 3 350 (údaj do konce října) |
Zdroj: Slovinské ministerstvo vnitra.
Podle německých úřadů ale záleží vývoj na celé balkánské trase hlavně na Řecku. Právě sem se migranti dostávají většinou po moři.
Z údajů norské neziskové organizace Aegean Boat Report vyplývá, že do země letos připlulo mnohem více lidí než ve dvou předcházejících letech. Zatímco v roce 2017 to bylo celkem 23 tisíc a o rok později 32 tisíc lidí, v prvních deseti měsících letošního roku to bylo dohromady už bezmála 46 tisíc.
Podobně hovoří také neveřejná zpráva Evropské komise, kterou získal nedělní list Welt am Sonntag. Podle ní je letošní nárůst příchodů do Řecka až 40procentní.
Složitá dohoda s Tureckem
Členské státy Evropské unie se před třemi lety dohodly s Tureckem, že všichni migranti, kteří neoprávněně přejdou z Turecka do Řecka, budou vráceni zpět. Tehdy to vedlo k faktickému uzavření balkánské trasy.
Podle Evropské komise bylo ale od roku 2016 do Turecka vráceno jen 1944 lidí, z toho letos pouhých 138. "Tak málo jako nikdy předtím," píše se ve zprávě.
Na Balkáně uvázla řada lidí. Po Řecku a Srbsku se nyní situace zhoršuje právě v Bosně a Hercegovině, kam se přesouvají lidé z řeckých ostrovů a pevniny. "Erdogan (turecký prezident, pozn. red.) začíná uprchlíky pomalu pouštět," je přesvědčená Dimmerová. "Může si dělat, co chce, EU je na něm závislá," kritizuje tři roky starou dohodu.
Stávající situace je ale pořád lepší než v letech 2015 a 2016. Na začátku listopadu na to upozornil také chorvatský ministr vnitra Davor Božinović. "Tehdy přecházelo přes chorvatské území každý den až deset tisíc lidí. V tuto chvíli se v Unsko-sanském kantonu v Bosně a Hercegovině nachází dohromady jen asi čtyři až šest tisíc lidí," řekl. Podle odhadů Dimmerové jsou však počty spíš dvojnásobné.
Noční kamery a drony
Zástupci německého Spolkového úřadu pro uprchlictví a migraci nyní přesto míří na Balkán osobně. Chtějí zjistit, jak by Německo mohlo zemi, která se sama potýká s korupcí a nefunkční státní správou, pomoct. Mohlo by jít například o podporu pohraniční policie nebo pomoc s navracením migrantů do jejích zemí původu.
Posílit pohraniční stráž plánuje také Slovinsko. Tamní policie posílila aktivitu hlavně na chorvatské hranici, kde je největší tlak. "Uvědomujeme si naši odpovědnost za zabezpečení schengenského prostoru," říká mluvčí ministerstva vnitra Mitricová.
S ochranou hranice momentálně pomáhá také 150 příslušníků armády, další posily zatím vláda povolávat nebude.
A připravují se také Chorvati, hranici s Bosnou bude podle informací tamní policie střežit pět bezpilotních letounů a 450 kamer s nočním viděním. Většinu techniky země pořizuje za peníze z Bruselu, který se snaží podpořit ochranu vnější hranice EU.
