Tripolis - Situace v Libyi zůstává dramatická.
Rebelové dali obklíčeným Kaddáfího jednotkám, které stále kontrolují Syrtu a přilehlé oblasti na jihovýchodě od Tripolisu, ultimátum. Buď do soboty složí zbraně, nebo si pro ně povstalci přijdou.
Definitivní konec bojů podle nich nastane v řádu dní.
Situace ale není tak jednoznačná, jak se snaží Prozatímní národní rada (PNR) celý svět přesvědčit.
Podle zpráv Severoatlantické aliance se Muammar Kaddáfí s největší pravděpodobností stále skrývá v Libyi a dále velí své armádě.
Mluvčí svrženého diktátora Músa Ibrahím navíc v telefonickém rozhovoru pro agenturu AP uvedl, že se jeho hrdý národ nebude vzdávat ozbrojeným gangům, a zopakoval, že plukovník vyslal svého syna Sádího, aby s povstalci vyjednával.
Reportéři amerického deníku The New York Times zatím z Tripolisu hlásí, že nastává to, před čím mnozí odborníci varovali. Jednota vzbouřenců se začíná pomalu, ale jistě trhat a nad osvobozeným územím visí další hrozba násilností.
Tření mezi jednotlivými frakcemi povstalců je nejpatrnější právě v hlavním městě, kde se protivládní ozbrojenci z celé země sešli.
Libyjská metropole je podle NYT v podstatě rozdělena na okupovaná území. Například bojovníci, kteří přišli od západolibyjského města Misuráta, kontrolují přístav a sídlo premiéra. Historické náměstí přejmenovali na náměstí Misuráty.
Další frakce, složená především z berberů, zase ovládá střed města a centrální náměstí přejmenovala na náměstí Jafranských revolucionářů.
Podobné je to ale i ve zbytku země. Osvobozená území jsou okupována na PNR více či méně nezávislými polovojenskými gardami, které sdružuje především místo, odkud pocházejí, respektive kmenová příslušnost.
Problém je také v tom, že dosud bok po boku bojovali sekularisté i radikální islamisté. Všechna tato různorodost nabývá v době, kdy slábne nepřítel, na důležitosti.
O narůstajícím napětí mezi jednotlivými milicemi svědčí mimo jiné to, že si svá území označují spreji.
Cizí vojáky tu nechceme, trvá na svém rada
Stabilizaci by mohla přinést pozemní intervence mezinárodního společenství. Organizace spojených národů sice připustila, že pomýšlela na nasazení mírových jednotek nebo alespoň pozorovatelů, Národní přechodná rada to ale odmítá.
S odkazem na velvyslance OSN v Libyi Iana Martina to napsala britská BBC. Nová politická reprezentace Libye prý nestojí o jakoukoliv přítomnost cizích vojáků na svém území, protože dokáže zajistit bezpečnost sama.
Nejsložitějším a nejdůležitějším úkolem, který tak podle Martina před OSN stojí, je pomoc s uspořádáním svobodných voleb.
"Musíte si uvědomit, že v Libyi neexistuje živá vzpomínka na svobodné volby, nemají tu volební mechanismy, komise ani předpisy. Neexistují tu politické strany nebo nezávislé občanské iniciativy a náznaky nezávislých sdělovacích prostředků se objevují až v poslední době," dodal velvyslanec OSN v Libyi pro BBC.
Humanitární krize
Samostatnou a neméně důležitou kapitolou je stupňující se humanitární krize. Také v této oblasti musí pomoci mezinárodní společenství.
Docházejí léky, potraviny a nově také pitná voda. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna nemá přístup k pitné vodě až šedesát procent Libyjců.
Peníze zmrazené v Británii budou uvolněny
Vyřešit humanitární krizi by mohlo pomoci i 1,55 miliardy dolarů (téměř 27 miliard korun) Kaddáfího režimu, které OSN dovolila uvolnit z britských účtů.
Dalších 8,6 miliardy dolarů, jež jsou zajištěny v Německu a Francii, prozatím uvolněno nebude.
