Paříž - "Francie je rozdělena. Smíření Francouzů musí být prioritou prezidenta," prohlásil dlouholetý francouzský politik a expremiér Dominique de Villepin.
Tyto věty snad nejlépe vystihují budoucí hlavní úkol nového prezidenta Emmanuela Macrona, který se oficiálně ujme funkce už v neděli 14. května.
Macronův úspěch v nedělních volbách vyvolává velká očekávání, která se nejmladší prezident ve francouzských dějinách pokusí naplnit v příštích pěti letech.
"Máme před sebou obrovský úkol a musíme být odvážní. Zvolili jste si odhodlanost a odvahu, což je obrovský závazek," prohlásil Macron k davu svých příznivců, kteří v neděli přišli k pařížskému Louvru oslavit jeho vítězství.
Doba hájení ale bude velmi krátká.
Macron chce co nejdříve představit reformu pracovního trhu. Obrazy slavících Francouzů u slavné skleněné pyramidy před Louvrem tak můžou brzy nahradit videa odborářů protestujících v ulicích.
Kdo bude premiérem?
Nejdřív musí Macron sestavit novou francouzskou vládu, která bude u moci jen do červnových parlamentních voleb.
Premiéra už si Macron vybral. Jeho jméno si však zatím nechává pro sebe a zveřejní ho až krátce poté, co se sám ujme prezidentské funkce.
Francouzská média spekulují, že do premiérského křesla usedne například dlouholetý a uznávaný centristický politik Francois Bayrou, případně dosavadní socialistický ministr obrany Jean-Yves Drian.
Skloňují i jména republikána Xaviera Bertranda, který působil ve vládě exprezidenta Nicolase Sarkozyho jako ministr práce, nebo europoslankyně Sylvie Goulardové.
Nová vláda bude mít 14 členů. Macron slibuje, že v ní zasednou ženy a muži rovným dílem.
"Chci, aby v mé vládě zasedli zkušení lidé, a to nejen z politiky, ale i z veřejného života," uvedl pak nedávno pro francouzskou televizi BFM TV.
Bez reforem to nepůjde
Už krátce po nástupu do Elysejského paláce hodlá Emmanuel Macron představit dvojici významných reforem. Tou první je zákon, který by měl do francouzského "veřejného života vrátit morálku". Neboli přísnější etická pravidla pro politiky a zákonodárce.
Francii v prezidentské kampani zasáhlo hned několik skandálů, které politickou scénu v očích veřejnosti poškozují.
V zemi je například běžné, že zákonodárci zaměstnávají rodinné příslušníky jako své asistenty. Kandidát republikánů Francois Fillon, který neuspěl už v prvním kole prezidentských voleb, je navíc podezřelý z toho, že svou manželku a dvě děti zaměstnával fiktivně.
Macron v rámci nového zákona chce tuto rozšířenou praxi zarazit. Současně pak plánuje zakázat kumulaci více než tří volených funkcí a zredukovat daňové úlevy pro zákonodárce.
Ještě důležitější bude nová reforma přebujelého zákoníku práce, což je dlouholetá Achillova pata francouzského hospodářství. Právě ta ukáže, zda Macron jako nový prezident zvládne ekonomiku země opravdu reformovat.
Nový prezident plánuje zlehčit propouštění, ale současně i najímání nových zaměstnanců. Firmám chce dát volnější ruku ve vyjednávání s odbory ohledně pracovní doby. Tak se mu alespoň z části podaří "obejít" 35hodinový pracovní týden.
Tyto kroky u části francouzské veřejnosti narazí na tvrdý nesouhlas. Už odcházející prezident François Hollande prosadil dílčí změny ve francouzském zákoníku práce v roce 2016.
Francouzi na to ale reagovali několikatýdenními ostrými protesty a demonstracemi. Stávkovaly i rafinérie, kvůli čemuž se mnohé benzínové pumpy potýkaly s nedostatkem paliva.
Stejné to bude zřejmě i tentokrát. Nový prezident Macron tak možná hned v prvních měsících po příchodu do funkce tvrdě narazí. Musí se připravit na očekávaný střet s odbory a neslevit nic ze svých ekonomických reforem.
Jinak hrozí, že Francie bude dál přešlapovat na místě, zatímco jí ujede vlak inovací a modernizace.
Rukojmí dalších politických stran?
Velký test Macronovy podpory přijde už v červnu, kdy se konají dvoukolové parlamentní volby. Letos budou mnohem důležitější než obvykle.
Přední francouzský list Le Monde je dokonce neváhal označit za "třetí kolo prezidentských voleb".
Emmanuel Macron slíbil, že v rámci svého politického hnutí, nyní přejmenovaného na La République en marche (Republika v pohybu), postaví kandidáty do všech 577 volebních obvodů ve Francii. Aby si zajistil většinu, musí v Národním shromáždění získat 289 křesel.
Pomoci mu v tom má i bývalý premiér Manuel Valls, který v úterý oznámil, že za Macronovo hnutí bude kandidovat. Populární francouzský politik se tak přesune od socialistů ke středu.
Pokud ale Macron nezíská po volbách většinu, hrozí, že se z ambiciózního prezidenta stane rukojmí dalších politických stran. Probyznysový program, kterým by chtěl transformovat francouzskou ekonomiku, by nedokázal naplnit.
Nový prezident o této výzvě ví.
I proto se ve svém slavnostním projevu u Louvru obrátil na své příznivce, aby ho podpořili i v červnových volbách do Národního shromáždění. "Za šest týdnů vás budu znova potřebovat," řekl oslavujícímu davu.
Právě většina v parlamentu by mu mohla pomoci splnit jeden z nejvýznamnějších závazků, který si do budoucna vytyčil.
"Učiním v příštích pěti letech vše myslitelné, abyste příště už neměli důvod hlasovat pro extremistické strany," pronesl nejmladší prezident v dějinách Francie k příznivcům Marine Le Penové.
Francouzi mu vysvědčení vystaví za pět let.
