Určitě sledujete dění v Bělorusku, i tam jsou - podobně jako v Maďarsku - nezávislí novináři a blogeři terčem útoků režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Toho mimochodem premiér Viktor Orbán v minulých měsících několikrát podpořil. Jak se podle vás mohou Maďaři z běloruského příkladu poučit, aby nedošlo k dalšímu posilování autoritářského režimu v Budapešti?
Naopak, Lukašenko by se mohl poučit v Maďarsku nebo také Rusku, jak vypadá nový typ autoritářské vlády. Moderní autoritář nemůže jen tak nechat svoje policisty mlátit protestující, vypadá to špatně. Taky je nepraktické vytlačit zbytky opozice z parlamentu, kde by na ně mohl dohlížet nebo si je rovnou koupit. Nepotřebuje dělat nelegální věci - změní si právní řád tak, aby se jeho cíle staly legálními. Nový autoritářský vládce se chce vyhnout krveprolití a násilí, svých cílů dosáhne pomocí peněz a vlivu ve státní správě. Pak si klidně může dovolit mít i svobodné volby. Ale Lukašenko je autoritář ze starých časů. Metody má jako z 80. let a tím si sám sobě kope hrob.
Zpět do Maďarska. Mohl byste popsat, jak přesně se v posledních letech zhoršovaly vaše pracovní podmínky? Ptám se proto, že Česko je zemí, kde se svoboda tisku za poslední roky podle analytiků také zhoršila.
Musíme se na to dívat v širším kontextu demokracie. Žádný moderní autoritářský vládce nechce útočit na svobodu tisku jako takovou. Tyhle útoky jsou součástí mnohem komplexnější strategie, která cílí v podstatě na všechny pilíře demokratické vlády, s výjimkou svobodných voleb.
Jaké další pilíře máte na mysli?
Liberální demokracie je křehká struktura, spoléhá na nezávislou centrální banku, soudnictví, systém veřejných zástupců a policii, nevládní neziskové organizace, právo lidí na to, se shromažďovat, na antimonopolní úřady, úřady, které mají na starosti regulaci energetiky, úřady pro dohled nad veřejnými zakázkami a tak dále. Všechny tyto nezávislé instituce mohou mít problém. Náš příklad je celkem jasný - Viktor Orbán otevřeně prohlásil, že chce z Maďarska mít neliberální stát, podle vzoru Turecka nebo Číny.
Když se zaměříme na vaši práci, co předcházelo vaší výpovědi a odchodu zbytku redakce?
Vedení Indexu se na základě vnějšího impulzu rozhodlo zcela obměnit editorskou strukturu webu. Nevedlo by to ke slibovaným úsporám nákladů, ale zcela by to narušilo redakci a také ohrozilo naše standardy pro vydávání článků. Já jsem proti tomu protestoval a zveřejnil text, ve kterém jsem vysvětlil, proč se obávám, že to ohrožuje naši nezávislost. Žádali jsme nějaké hmatatelné záruky, že tomu tak není, ty ale nepřicházely. Místo toho mě vyhodili. Už před lety jsme si stanovili zásadu, že nám nikdo nebude diktovat, co píšeme a jak nebo s kým pracujeme nebo nepracujeme. A moji výpověď jsme chápali jako jasné poselství o tom, jak to bude vypadat v budoucnu. Důvody jsou hlubší a složitější, ale z právních důvodů je nesmím vysvětlit.
Jak jste to s kolegy prožívali?
Většina z nás tam pracovala víc než pět let, všichni hlavní editoři déle než patnáct. Bylo to mnohem víc než jen pracoviště, spíš taková druhá rodina. Všichni jsme věděli, že kolem nás jsou přátelé a že společně děláme něco velmi důležitého. V neposlední řadě jsme byli také poslední skutečně velké nezávislé médium v zemi, což je velmi deprimující. Je to jako otevřená rána, která se zahojí jenom tím, že vznikne něco nového, podobného.
Co se stalo v Indexu?
Novináři Indexu podali výpověď na konci letošního července. Rozhodli se k tomu poté, co Szabolcse Dulla propustil vydavatel webu. "Nezávislost Indexu má dvě podmínky: nebude vyvíjen žádný vnější vliv na náš obsah a ani na to, kdo tu pracuje. Odvolání šéfredaktora druhou podmínku porušilo," zdůvodnili to tehdy. Dull musel skončit poté, co zveřejnil své obavy z toho, že do fungování redakce se snaží zprostředkovaně zasahovat režim premiéra Viktora Orbána (Fidesz).
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch odvolání Dulla označila za "hřebík do rakve" nezávislosti a rozmanitosti médií v Maďarsku. Index byl jedním z mála médií stále zveřejňujících zprávy kritické vůči Orbánovi a jeho lidem. Letos v březnu ale poloviční podíl ve firmě, která prodává reklamní prostor v Indexu, získal podnikatel s blízkými vazbami na premiérovu stranu Fidesz. Novinářů se před odchodem zastala ve zvláštním dopise i Věra Jourová. Ta má v Evropské komisi na starosti mimo jiné oblast práva.
Ze zatím dostupných informací maďarských médií vyplývá, že vedoucí pozice v Indexu nyní obsadí lidé blízcí Orbánovi.
Maďarsko má s podobnými odchody novinářů na protest proti zásahům ze strany politiků dlouhou zkušenost. Například původní zakladatel Indexu web na protest opustil už v roce 2011, aby o dva roky později založil nové médium, dodnes existující 444.hu. Po zrušení konzervativního listu Magyar Nemzet (Maďarský národ) jeho autoři založili novou verzi, Magyar Hang (Maďarský hlas). Ten je dnes téměř kompletně financovaný čtenáři platícími za obsah, novináři si v něm ale vydělají v přepočtu jen asi 18 tisíc korun měsíčně (průměrná mzda v zemi je bezmála 30 tisíc korun).
Minulý týden jste na Facebooku naznačili, že vznikne něco jako nový Index.
Věřím, že se nám podaří zůstat a pracovat pohromadě a navázat tak na to, čemu jsme se věnovali posledních 20 let. Nicméně podle platných maďarských zákonů vám teď nemůžu prozradit víc (některým z někdejších novinářů Indexu vyprší pracovní smlouva až na konci srpna a do té doby se oficiálně nesmí podílet na vzniku konkurenčního projektu, pozn. red.).
Řada redaktorů přišla o příjem uprostřed pandemie, na sklonku pravděpodobné ekonomické recese. Jak se vašim bývalým podřízeným daří to finančně zvládat?
Je to velmi nešťastná doba, ale neměli jsme jinou možnost, pokud jsme si chtěli zachovat novinářskou integritu. Členové redakce jsou každý v trochu jiné životní situaci, někteří mají samozřejmě hypotéky, malé úspory a tak dále. Snažíme se fungovat jako komunita a nenechat nikoho se s případnými finančními problémy potýkat samotného. A zatím se nám to daří.
Věříte, že za takových okolností se vám může podařit založit nové médium?
Začít nový zpravodajský web dnes není nijak extrémně nákladné. Pohybujeme se ale ve velmi nepřátelském prostředí, takže můžeme mít problémy se zajištěním základního kapitálu. (mediální experti jsou přesvědčení, že skupina novinářů by mohla požádat o pomoc čtenáře například prostřednictvím crowdfundingové kampaně, pozn. red.).
