Oxford - Současným stylem života má lidstvo nakročeno k tomu, že ho planeta v rozmezí pouhých několika desítek let nebude zvládat uživit. Co udělat pro to, aby se to nestalo? Jíst méně masa a přistoupit k přísným změnám v zemědělství.
Tvrdí to rozsáhlá vědecká studie publikovaná v prestižním časopisu Nature, která se zaměřuje na dopady potravinového systému na životní prostředí. Svými závěry de facto navazuje na pondělní výstražnou zprávu OSN, která varovala před globálním oteplováním.
Podle studie je redukce spotřeby masa zcela zásadní, abychom byli schopni se vyhnout nebezpečným klimatickým změnám.
Zemědělství ve své současné podobě podle ní pak nezvládne už kolem roku 2050 nakrmit 10 miliard lidí, které v tu dobu budou planetu podle vědeckých předpovědí obývat. Ti budou díky větším výdělkům stále více přistupovat k západní nadměrné konzumaci masa.
"Nakrmit světovou populaci o deseti miliardách lidí je možné. Ale jen v případě, pokud změníme způsob, jakým se stravujeme a jakým jídlo produkujeme," vysvětluje profesor Johan Rockström z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů v Německu, který na studii pracoval.
Také šéf výzkumného týmu Marco Springmann z Univerzity v Oxfordu před budoucností, do níž máme nakročeno, varuje: "Je to dost šokující. Opravdu riskujeme udržitelnost celého systému."
Méně masa, více luštěnin
Studie tvrdí, že je nutné, aby průměrný člověk zařadil na jídelníček třikrát více luštěnin, obyvatelstvo vyspělých západních zemí dokonce až pětkrát více. Celkově vědci radí přejít na jídelníček flexitariánů, tedy částečně bezmasou stravu.
Průměrný člověk by tak měl z talíře ubrat 75 procent hovězího masa (lidé ze Západu až 90 procent) a 90 procent masa vepřového. A k tomu zkonzumovat o polovinu méně vajec.
Podle Rockstroma je rozhodnutí jednoznačné. "Buďto potravinový sektor učiníme zelenější, nebo naši planetu vyjíme."
Určitou výjimku představují lidé z velmi chudých zemí, kteří trpí nedostatkem živin a maso by naopak měli na stůl dávat častěji.
Nynější produkce potravin už dnes životní prostředí výrazně poškozuje - ať už skrze odlesňování, nadměrné užívání vody v zemědělství, znečišťování nebo skleníkové plyny vznikající při chovu zvířat na maso. Současná praxe má přitom našlápnuto k prolomení kritických enviromentálních limitů, varuje The Guardian.
Vědci jsou ale optimističtí v tom, že scénáři s tragickým koncem je stále možné se vyhnout. "Základem jsou dvě věci - dietární a technologické změny (na farmách)," tvrdí Springsmann s tím, že změny by mohly pomoci snížit hlavně plýtvání jídlem, z jehož produkce se v současnosti nedostane na talíře až třetina.
OSN souhlasí
Zmíněný vědecký výzkum není ve svých závěrech ojedinělý. Podobně se vyjadřují i světové vědecké špičky ve zprávě OSN, která vyšla v pondělí. Podle ní by oteplení byť jen o trochu více než o 1,5 stupně Celsia vedlo k extrémním výkyvům počasí, rozsáhlejším suchům i záplavám a uvrhlo by do chudoby stamiliony lidí.
Zpráva přitom varovala, že na zastavení přílišného globálního oteplování, respektive jeho udržení pod zmíněnou hranicí 1,5 stupně Celsia, má lidstvo pouhých 12 let. Státy by se ale musely chovat v souladu s těmi nejambicióznějšími ze závěrů Pařížské dohody.
Svět je už dnes oproti době před průmyslovou revolucí o jeden stupeň Celsia teplejší a podle vědců už jsou dopady viditelné - například při ničivých hurikánech v USA nebo suchu v Jižní Africe.
Video: Jen pár stovek krav nakrmí celý svět, říká tvůrce umělého masa
