Haag - Soud s bývalým liberijským prezidentem Charlesem Taylorem začíná. Před haagským tribunálem pro válečné zločiny se zpovídá ze zločinů spáchaných během občanské války v západoafrickém státu Sierra Leone v letech 1991-2002.
Za podporu tamních povstalců, kteří brutálně terorizovali civilní obyvatelstvo, mu hrozí doživotí.
Taylor se neúčastní. Soudu nevěří
Sám Taylor se však před soudem neobjevil s tím, že v jeho spravedlivost nevěří.
"S největší lítostí Vám musím sdělit, že se nadále necítím schopen účastnit se mého procesu," přečetl Taylorův advokát z dopisu zaslaného soudu.
"V jistý okamžik jsem ve spravedlivost a nezaujatost soudu věřil, ale nyní je mi jasné, že to bylo bláhové."
Jde o první proces s bývalou hlavou afrického státu, která bude souzena mezinárodním soudem.
Soud normálně zasedá v sierraleonském hlavním městě Freetownu, z bezpečnostních důvodů byl však přeložen do Haagu.
Válka jako byznys
Taylor, jemuž jeho výsadní postavení v oblasti bohaté na diamanty vyneslo jmění odhadované na dvě miliardy dolarů, podle obžaloby podporoval rebely v Sierra Leone.
Ti unášeli děti a posílali je do bojů, zabíjeli civilisty nebo jim usekávali končetiny, znásilňovali a zotročovali ženy. Během tamního konfliktu přišlo o život 200 až 300 tisíc lidí.
Taylorovi po povstání proti němu v roce 2003 poskytla azyl Nigérie, nicméně právě nigerijské úřady jej o tři roky později vydaly tribunálu OSN pro válečné zločiny v Sierra Leone.
Do Haagu byl přivezen loni v červnu. Převoz schválila v pátek Rada bezpečnosti OSN poté, co Británie přislíbila Taylora uvěznit na svém území, pokud ho mezinárodní justice odsoudí.
