Asi nejkontroverzněji působí nápad, s nímž vystoupil tento týden opoziční poslanec Azimbek Beknazarov, vůdce Strany národní obrody Asaba, který poukázal na politiku Afghánistánu jako příklad toho, jak si na Západu vydobýt ústupky.
Páka na mezinárodní dárce
"Letos Afghánistán oznámil téměř oficiálně, že zvýší objem kultivovaného opia. Musíme učinit to samé a dovolit našim lidem, aby rok či dva opium pěstovali. To vyvolá u mezinárodních organizací poplach a nabídnou nám, že za nás uhradí zahraniční dluh," citují Beknazarova světové agentury.
"K řešení problému (zahraničního dluhu) je třeba nestandardních kroků. Vím, že můj návrh vyvolá bouřlivou debatu," připustil poslanec.
Zahraniční dluh Kyrgyzstánu dosahuje podle údajů Mezinárodního měnového fondu zhruba dvou miliard dolarů, což odpovídá téměř třem čtvrtinám hrubého domácího produktu této nepříliš zalidněné převážně pastevecké země ležící v horách Střední Asie.
Beknazarov zdůraznil, že v Kyrgyzstánu má pěstování makovic a extrahování opia dlouhou tradici, která trvala ještě za dob Sovětského svazu.
Podle agentur se Kyrgyzstán na celosvětové produkci surového opia podílel v polovině minulého století až 16 procenty, než sovětské úřady tuto praxi v roce 1973 definitivně potlačily.
Výdobytky "tulipánové revoluce"
Kyrgyzstán získal nezávislost na Moskvě v roce 1991 stejně jako ostatní středoasijské republiky. Jako jediný stát z postsovětské regionální pětky se ale dokázal zbavit svého autoritářského prezidenta.
Askar Akajev, který si podobně jako jeho kolegové v sousedních zemích postupně monopolizoval moc v zemi, opustil úřad na nátlak pouličních protestů po zmanipulovaných volbách v březnu 2005.
"Tulipánová revoluce", jak se dva roky starým událostem někdy přezdívá, sice zatím nepřinesla Kyrgyzům kýžený ekonomicko-stabilizační efekt, politické poměry v zemi se ale uvolnily přinejmenším do té míry, že je možné svobodně debatovat prakticky o čemkoli.
Když jedna žena nestačí
Předtím, než na sebe se svým opiovým návrhem strhl pozornost opoziční lídr Beknazarov, panovala zřejmě nejvzrušenější debata ohledně možné legalizace mnohoženství.
Návrhy na uzákonění polygamie se periodicky objevují před parlamenty všech středoasijských zemí, žádný z nich ale zatím tuto praxi neschválil, přestože zde má dlouhou tradici a zcela vymýtit se ji nepodařilo ani za dob Sovětského svazu.
Od zisku nezávislosti v roce 1991 se mnohoženství do Střední Asie postupně vrací, a to zejména na venkov, přestože vedoucí představitelé států svůj odmítavý názor na tuto věc vesměs nezměnili.
Ministr a ombudsman pro, prezident proti
V Kyrgyzstánu má ale nyní myšlenka legalizace mnohoženství silného zastánce v osobě ministra spravedlnosti Marata Kajipova, který nedávno polygamistům de facto přiznal výhodu fait accompli, když tento jev odmítl považovat za společensky nebezpečný a doporučil státu, aby se do těchto záležitostí nevměšoval.
Na ministrově straně stojí i ombudsman Tursunbai Bakir-uulu, president Kurmanbek Bakijev je ale proti.
"Žijeme v 21. století a naši lidé jsou vzdělaní a inteligentní Je smutné, že někteří lidé tuto otázku nastolují, jako kdybychom neměli mnohem důležitější problémy, které je třeba řešit," citoval prezidenta v rozhovoru pro kyrgyzské vysílání Rádia Svoboda jeho mluvčí Dosaly Esenalijev.
