Počet dětí, které žijí v extrémní chudobě ve státech bývalého Sovětského svazu, se snižuje. Přesto jde stále o čtvrtinu tamější dětské populace.
Studie, kterou vypracoval dětský fond UNICEF, ukazuje, že ekonomický růst v zemích bývalého sovětského bloku přinesl výrazné zlepšení životní situace dětí. Ta se rapidně zhoršila po rozpadu SSSR na začátku 90. let minulého století.
Strádá 18 milionů
Počet dětí do patnácti let, žijících v extrémní chudobě - tedy pokud žije v rodině s příjmem pod 2,15 dolarů (cca 50 korun) na den - se snížil o 44 procent. Přesto však žádné zlepšení nenastalo u rodin dalších 18 milionů dětí, tedy čtvrtiny všech dětí v těchto zemích.
Nejlepší situace je na Balkáně - zhruba kolem pěti procent dětí žije v takovýchto podmínkách v Albánii, Bosně a Hercegovině nebo Srbsku. Extrémní chudoba se týká zhruba poloviny dětí ve Střední Asii, na Kavkaze nebo Moldávii.
Nejhorší situace je ve středoasijských republikách Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Tam jde už o alarmující počty kolem osmdesáti procent všech dětí. Mnoho dětí také musí těžce pracovat, aby přispívaly do chudého rodinného rozpočtu.
V Rusku, ke kterému většina postsovětských republik vzhlíží a směřuje sem téměř veškerá migrace, jde o třináct procent dětské populace. Situace v různých částech této obří země je však rozdílná.
V Petrohradu, Moskvě nebo dalších větších městech v evropské části Ruska se jedná o dvě procenta dětí. Ovšem v ruských sibiřských nebo středoasijských republikách, jako je například Tuva, už jde o padesát procent.
