Praha - Kypr má za sebou drama, na které by obyvatelé ostrova bezpochyby nejraději zapomněli. Evropa a svět sledovali v dubnu dramatickou záchranu tamní ekonomiky, při které vykrvácely největší kyperské banky a bankovní sektor dostal ránu, ze které se zřejmě dlouho nevzpamatuje.
Velcí střadatelé přišli o vklady v bankách, druhá největší banka Laiki zkrachovala.
Letos kyperská ekonomika podle Mezinárodního měnového fondu klesne o 8,7 procenta, k mírnému růstu se vrátí až v roce 2015.
Nezaměstnanost stoupá ke dvaceti procentům a Kypřané si zvykají, že věci už nejsou takové jako před dubnem 2013. Aktuálně.cz hovořilo s předsedou Celokyperského svazu krajanů a přátel České republiky, architektem Panikosem Panayiotouem.
O tom, jak se Kypřanům žije dva měsíce po velkém šoku a v době, kdy zájem velkých světových médií o ostrov opadl.
A.cz: Jak se Kypřané z odstupu dvou měsíců vyrovnávají s tím, co se stalo? Vidí budoucnost optimisticky?
Lidé už se trochu oklepali z toho šoku, snaží se věci vidět optimističtěji. Skoro všichni se mají hůře než před tou bankovní krizí, ale doufají, že zase bude lépe.
Hodně lidí utrácí méně peněz za potraviny a objevují se zprávy, že někteří Kypřané jsou na tom opravdu špatně a skoro nemají co jíst.
Bohužel je málo práce. Nezaměstnanost je teď na čtrnácti procentech a za několik měsíců prý má přesáhnout dvacet procent. V oboru, ve kterém já pracuji - ve stavebnictví -, je to teď velmi špatné.
Na druhé straně - kavárny jsou pořád plné, hospody taky, pivo ještě pořád pijeme.
A.cz: Nemají Kypřané obavy, že krize odradí turisty a přijede jich toto léto méně, což by byla další rána pro ekonomiku?
Takové obavy byly, ale zatím to nevypadá. Naopak letos bych skoro řekl, že jich jezdí více. Tedy především Rusů.
Už na začátku května byly hotely ve Famagustě a kolem plné. Většina hostů byli Rusové. Na Kypr zjevně nezanevřeli.
A.cz: O peníze v kyperských bankách přišli většinou cizinci, hlavně Rusové. Kypřanů se toto vlastně tolik nedotklo…
Pokud vím, tak ze sedmdesáti procent cizinci. Hlavně šlo o Rusy. Kypřany také, ale v menší míře.
A.cz: Nezpůsobily tyto události na Kypru hněv vůči Evropské unii nebo Evropě obecně? Nesílí názor, že by země měla z eurozóny nebo EU vystoupit?
To, co se stalo, bylo špatně a většina Kypřanů to považuje za špatnou věc. Ale většina podle mě chce zůstat v eurozóně a Evropské unii. Pouze komunisté chtějí pryč. Chtějí, aby se znovu platilo librou. Ale to je podle mne blbost.
(Komunistická strana AKEL je druhou nejsilnější v kyperském parlamentu - pozn. red.)
A.cz: Je podle vás reálné, že by mohlo dojít po letech k obnovení rozhovorů o sjednocení Kypru mezi kyperskými Řeky a Turky?
Myslím, že teď je prioritou vyřešení ekonomických problémů. Bez toho si neumím představit jednání, které povede k dohodě Řeků a Turků. Většina Řeků chce to rozdělení nějak vyřešit, musí se to jednou vyřešit, ale asi to nebude hned tak brzy.
