Nikósie - Celá Evropa i finančníci od Tokia po New York s napětím sledují dění na Kypru.
Tamní vláda akutně potřebuje pomoc eurozóny. Tu ale dostane jen v případě, že jednorázově zdaní bankovní vklady. Podle původních představ ministrů financí zemí eurozóny mělo jít o 9,9 procenta u vkladů nad 100 000 eur, nižší vklady se mají danit "jen" 6,75 procenty.
Pomoc, kterou před Kyprem dostaly jiné země eurozóny, přitom nebyla zdaněním vkladů podmíněna.
V pondělí se ministři financí eurozóny rozhodli dát Kypru větší volnost při stanovení daně. Vklady střadatelů do 100 tisíc eur (zhruba 2,6 milionu korun) by měly ochráněny. Vklady nad tuto hranici by však naopak čekala vyšší daň, protože na podmínce, že Kypr musí z daně získat 5,8 miliardy eur, se nic nemění.
Absence zdravého rozumu
Kyperský parlament měl už během pondělí jednat o schválení požadavků Evropské unie, ale prezident mimořádnou schůzi odsunul na úterní večer. Chtěl více více času na dohodu, jelikož většina pro přijetí podmínek je velmi nejistá.
Záměry kritizují nejen finančníci, ale i politici. Například portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva prohlásil, že podmínky postrádají "zdravý rozum".
Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem trvá na svém. A po jednání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem řekla, že bude dál pracovat na zajištění stability v eurozóně.
Na kontroverzní podmínky, jimiž eurozóna podmínila pomoc Kypru, už zareagovaly trhy, takže například euro během pondělí výrazně oslabilo vůči dolaru, spadla cena ropy.
Dění kolem finanční krize na Kypru sledujeme v online reportáži:
O Kypru večer jednala i euroskupina. A podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters dá Nikósii "více prostoru, jak naložit se zdaněním vkladů".
Stále existuje prostor pro změnu pomoci Kypru tak, aby byli chráněni drobní střadatelé. Připustili to alespoň šéfové resortů financí Rakouska a Francie Maria Fekterová a Pierre Moscovici. "Je to na Kypřanech, aby se rozhodli, jak bude balíček rozdělen," řekl Moscovici.
Německá kancléřka Angela Merkelová po jednání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem prohlásila, že bude i nadále pracovat na zajištění stability v eurozóně.
Podle agentury Bloomberg ale za rozhodnutím Německa, aby se na pomoci podíleli i Kypřané, stojí i jisté taktizování před podzimními volbami. Kancléřka prý musí mít nějaký důvod, jak voličům vysvětlit, proč poslat do Středozemního moře více než tři miliardy eur. "Proč by měli Němci pomoci těmto lidem, když by nebyli ochotni přijmout alespoň malý podíl na své záchraně?" ptal se šéf poslanců CDU Michael Fuchs.
Do plánů na zdanění vkladů se večer zostra pustil portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva. Prohlásil, že podmínky postrádají "zdravý rozum". Evropa se vydává na velmi nebezpečnou cestu. "Někdy si myslím, že se zdá, že se zdravý rozum přestěhoval někam jinam," řekl televizi SIC.
Kyperské finanční ústavy se otevřou nejdříve ve čtvrtek. Centrální banka tak chce zabránit hromadnému vybírání vkladů, které mají být podle plánů eurozóny zdaněny jako podmínka poskytnutí finanční pomoci.
Europoslanec ODS Jan Zahradil považuje podmínky pro Kypr za "bezprecedentní útok". "To, co Kypru nařídili ministři financí eurozóny - tedy jednorázově obrat všechny majitele bankovního účtu až o deset procent jejich vkladů -, sice ještě není přímo znárodnění, ale velice se to tomu blíží," prohlásil.
Známý euroskeptik míní, že víkendové rozhodnutí je jasným signálem i pro Českou republiku. "Po této zkušenosti bychom si měli důkladně rozmyslet, jestli vůbec chceme do eurozóny vstoupit."
Finanční krize na Kypru zasáhla i americké akciové trhy, které zahájily nový týden obchodování výrazným poklesem. Dow Jones propadl o 0,7 procenta na 14 417 bodů, Nasdaq dokonce o 1,1 procenta na 3214 bodů.
České banky se shodují, že situace na Kypru zdejší střadatele nikterak neznepokojila. "Zvýšený počet výběrů, a to jak na bankomatech, tak také na pobočkách, neevidujeme. V tuto chvíli ani neevidujeme žádné dotazy klientů ke stabilitě bankovního systému ani podobné dotazy v návaznosti na události na Kypru," řekla Aktuálně.cz například mluvčí ČSOB Pavla Hávová.
Klíčové rozhodnutí o tom, zda Kypr kývne na podmínky eurozóny, se odkládá. Prezident Nikos Anastasiadis stále vyjednává se zákonodárci, mimořádnou schůzi parlamentu proto odsunul na úterý.
Němečtí politici se brání nařčení, že zdanění vkladů malých střadatelů byl jejich nápad. "Odvod z vkladů pod 100 tisíc eur nebyl vytvořen německou vládou," prohlásil v Berlíně ministr financí Wolfgang Schäuble. "Kdyby panovala shoda na jiném řešení, neměli bychom s tím sebemenší problém."
Zároveň ale upozornil, že nelze vyřešit finanční problémy Kypru bez redukce jeho bankovního sektoru.
Tahanice kolem pomoci Kypru jsou podle investorů "nebezpečným precedentem". Jednotná evropská měna proto v reakci na kroky eurozóny spadla na tříměsíční minimum vůči dolaru. Panují totiž obavy, že by se obdobný přístup mohl v budoucnu dotknout mnohem větších zemí, jejichž finance nejsou v nejlepší kondici.
"Pokud bude tato daň vybrána, vytvoří to precedent. Vyvolává to pochybnosti o tom, zda jsou vklady v ostatních zemích v bezpečí," citovala agentura Reuters analytičku Rabobank Jane Foleyovu.
Podmínky poskytnutí pomoci od eurozóny kritizuje německá opozice. Podle parlamentního lídra Zelených Jürgena Trittina jsou totiž nastaveny tak, že poškodí především malé střadatele. Všechny vklady pod 100 tisíc eur totiž mají být jednorázově zdaněny sazbou 6,75 procenta. "Proč nevezmeme třeba 15 procent těm, kteří mají spoustu peněz, a zcela neosvobodíme ty s vklady pod 25 tisíc eur?" ptal se Trittin v německé televizi.
"Nespravedlivé, neprofesionální, nebezpečné!" Těmito slovy označil podle svého mluvčího ruský prezident Vladimir Putin záměr Kypru zdanit bankovní vklady. Není divu. Ruské firmy a občané mají v tamních finančních ústavech uloženo podle odhadů na 20 miliard eur.
Propadem reagovaly po začátku obchodování i západoevropské akcie. Panevropský index FTSEurofirst 300 klesl krátce po zahájení obchodování o 1,2 procenta na 1188,31 bodu. Ne všichni ale vidí situaci dramaticky. "Celá situace kolem Kypru mi připadá jako bouře v šálku čaje," citovala agentura Reuters analytika Lexe van Dama z investiční firmy Hampstead Capital.
"Máme tu výprodej, protože lidé mají obavy ohledně Evropy," citovala agentura Reuters jednoho z makléřů na tokijské burze. "To, co se stalo na Kypru, nemá obdoby," reagoval na fakt, že krize na ostrově ve Středozemním moři zacloumala i burzou v japonské metropoli. Tamní hlavní index Nikkei 225 se snížil o 2,7 procenta na 12 220,63 bodu. Zaznamenal tak nejprudší pokles za deset měsíců. Dolů zamířil rovněž kurz eura.
Obavy z nových problémů v Evropské měnové unii přinesly pokles cen ropy. Severomořská ropa Brent zlevnila o téměř 1,2 procenta na 108,54 dolaru za barel, cena americké lehké ropy WTI se snížila o procento na 92,23 USD.
