Jednou z Číňanek, které chtěly uložit své legálně vydělané peníze v zahraničí, je dvaatřicetiletá Phoebe. Obrátila se na společnost, kterou jí doporučil její známý, zámožný manažer. Po domluvě, která probíhala přes aplikaci WhatsApp, poslala firmě téměř milion čínských jüanů (3,2 milionu korun). Komunikovala s ní pouze online.
Poté jen čekala, kdy se její peníze objeví na bankovních účtech v Hongkongu. Odtud je i přes rostoucí pekingský vliv stále možné posílat peníze kamkoliv po světě.
Kdyby suma na účty nedoputovala, čínské úřady by Phoebe nijak nepomohly, naopak by mohla čelit vysoké pokutě. Zprostředkovatel, kterého oslovila, nepracuje pro banku ani jinou finanční instituci, nýbrž pro organizaci operující v Číně nelegálně.
Systém, který je založený především na důvěře mezi zákazníky a prostředníky, se nazývá hawala. Arabský termín označuje důvěrné zprostředkovatele a používá se už od dob obchodování na hedvábné stezce. Systém využívá stále více Číňanů, jelikož tamní přísné zákony omezují množství peněz, které mohou lidé legálně ze země vyvést. Nynější hranice je stanovená na 50 tisíc dolarů (1,1 milionu korun) na osobu ročně. Omezení existuje i pro emigranty. Ti si mohou peníze převést pouze jednorázově.
Hlavním důvodem, proč lidé službu vyhledávají, je špatná hospodářská situace Číny. Ekonomické potíže souvisejí s dvacetiprocentní nezaměstnaností mladých lidí, upadající export nebo obava majitelů firem ze zásahu státu, pokud se Pekingu ideologicky zprotiví.
Číňané, kteří chtějí vyvést větší obnos peněz, se proto musí obrátit na struktury fungující mimo legální čínský systém. Stejně jako Phoebe, se kterou mluvila agentura Bloomberg. Žena si nepřála uvést celé své jméno. "Tyto organizace vznikly, aby zaplnily narůstající poptávku po takových službách," vysvětluje pro Bloomberg profesor financí z Newyorské univerzity v Šanghaji Joel Gallo.
Phoebeiny peníze na hongkongské účty skutečně dorazily, ne však přímo, nýbrž z účtů deseti různých lidí. Jeden odesílatel dokonce vložil částku, v přepočtu 30 tisíc korun, přímo do bankomatu.
Dovolená se zastávkou v bance
Pokud by však úřady transakci odhalily, čelila by Phoebe pokutě ve výši třiceti procent odeslané částky. V případě velmi vysoké sumy hrozí i vězení. Nejvyšším trestem je doživotí, časté jsou ale hlavně tresty ve výši jednoho roku až pěti let, píše Bloomberg.
Způsoby, jak dostat hotovost ze země, se vyvíjí. Dříve bylo běžné převážet peníze na člunech, schované v zavazadlech nebo kufrech aut, cílovou stanicí byl většinou Hongkong. Po zpřísnění kontrol se začaly využívat kryptoměny, v současnosti se nejvíce využívají prostředníci. Ti pod svým jménem pošlou do zahraničí povolených 50 tisíc dolarů ročně.
Lidé také často uloží peníze do zahraničních bank ve chvíli, kdy jsou na dovolené. Ekonom francouzské banky Natixis Gary Ng odhaduje, že tímto způsobem ze země jen v letošním roce odejde 150 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).
Způsob, jak zaplatit školné
Zákazníky takových firem nejsou jen bohatí Číňané, ale i příslušníci střední třídy, kteří například chtějí zaplatit školné svým dětem v zahraničí. Upozorňuje na to server AML Inteligence, informující o praní peněz nebo financování terorismu. Další kategorií jsou politici či kriminální skupiny vydělávající na obchodu s drogami, lidmi nebo nelegální migrací.
"Neefektivita čínských bank způsobuje, že legitimní zákazníci jsou nuceni k tomu, aby sdíleli finanční služby se zločinci. Peníze, které si zákonně vydělali, se v nelegální bance mísí s výdělky pocházejícími ze závažné trestné činnosti a korupce," píše AML Inteligence.
Odhady počtu lidí, kteří tento způsob převodu peněz do zahraničí využívají, se různí. Pravděpodobně ale půjde o vysoká čísla - jen v provincii Kan-su na severozápadě Číny úřady v roce 2021 odhalily nelegální operace v hodnotě 75,6 miliard jüanů (242 miliard korun).
O službu navíc stoupl zájem po pandemii a s tím souvisejícím znovuotevřením čínských hranic. Růst poptávky hlásí i finanční poradci. Asijská konzultační firma Juwai IQI odhaduje, že přesun peněz za hranice může mít vliv i na budoucí migraci ze země. Podle odhadů firmy by v následujících dvou letech mohlo Čínu, která s Indií zápasí o prvenství v žebříčku nejlidnatějších zemí světa, opustit až 700 tisíc lidí.
"Pandemie věci urychlila. Bohatí Číňané 'hledají plán B'," uvedl pro Bloomberg Dominic Volek, konzultant poradenské společnosti Henley & Partners.
Video: Čína prodává americké dluhopisy, jejich ceny prudce klesají (8. 10. 2023)
