O padesát mandátů se uchází 253 kandidátů, z toho je dvaatřicet žen. Právě to je největší novinkou. Ženy totiž letos mohou poprvé v dějinách této poměrně konzervativní islámské země volit, a dokonce být voleny. Pro voličky jsou přitom vyhrazeny zvláštní místnosti.
Politika jen pro muže
Tento fakt ale naráží na odpor islámských fundamentalistů i řady konzervativně smýšlejících muslimů. Podle nich by ženy měly raději sedět doma a starat se o rodinu, zatímco politika má zůstat doménou mužů.
Radikálové během předvolební kampaně strhávali plakáty s političkami, malovali na ně urážlivá hesla, zamazávali obličeje. Některé kandidátky čelily výhružným telefonátům.
"Volal mi člověk, který se představil jako policista. Tvrdil, že pokud se nevzdám kandidatury, zveřejní o mně ošklivé věci v médiích," řekla agentuře Reuters Navál Bachítová.
Infobox
FAKTA O KUVAJTU
- Rozloha: 17 818 km2
- Obyvatelé: 2,7 milionu, z toho ale více než polovina cizinců
- Známé zásoby ropy: 100 miliard barelů (8 procent celosvětových zásob)
- HDP na osobu: 22 470 dolarů
- Zřízení: Konstituční monarchie
- Zahraniční politika: Výrazně proamerická
- Parlament: tvoří ho 50 poslanců, volí se vždy po dvou kandidátech v pětadvaceti volebních okrscích
Přestože možnost účastnit se voleb byla před rokem prezentována jako velké vítězství kuvajtských feministek a zastánkyň ženské rovnoprávnosti, příliš mnoho nadějí se ženám v dnešních volbách nedává. A to přesto, že 57 procent oprávněných voličů tvoří právě ženy.
"Kuvajťanky jsou ještě politicky nezkušené, voliči je neznají, navíc naráží od mužských kolegů a soupeřů na řadu překážek. Úspěchem bude, pokud se dostane do parlamentu jedna nebo dvě ženy, ale jsem spíše pesimistická," tvrdí jedna z kandidátek na poslankyni, třiatřicetiletá byznysmenka Salva Sajídová.
Za účast ve volbách letenka zdarma
Další kandidátka Ajša Rušajdová říká, že čistě mužský parlament bude odkládat řešení problémů kuvajtských žen, mezi něž patří domácí násilí a diskriminace na pracovním trhu.
Svérázným způsobem se rozhodla přispět k emanicpaci kuvajtských žen místní soukromá letecká společnost Jazeera Airways. Všem Kuvajťankám pobývajícím v zahraničí nabídla letenku zdarma, když poletí domů a půjdou k volbám.
Islamisté versus modernisté
Kuvajt je díky zásobám ropy velmi bohatá země, ale zůstává závislá na zahraničních pracovních silách. Z 2,7 milionu obyvatel emirátu tvoří cizinci - hlavně Indové, Pákistánci a Filipínci - téměř dvě třetiny.
Politické strany jsou v Kuvajtu zakázány, každý politik kandiduje sám za sebe. Střet se odehrává hlavně mezi dvěma politickými proudy. Jeden reprezentují "modernisté," ten druhý islamisté a tradicionalisté.
Kuvajtský emír sice má v mnoha otázkách právo veta, ale parlament má velký vliv na schvalování zákonů. Vládnoucí dynastie Sabahů v souladu s tradicí obsazuje svými příslušníky klíčová vládní křesla obrany, vnitra, zahraničních věcí a ropného průmyslu.
Pomsta Saddámovi
Politická stabilita v Kuvajtu je důležitá pro USA. Země je totiž důležitou základnou americké armády v Perském zálivu, v roce 2003 odtud Američané zaútočili na sousední Irák. Kuvajťané se tak pomstili Saddámu Husajnovi, který jejich emirát v roce 1990 několik měsíců okupoval a drancoval.
