Stojí za nimi kurdští povstalci. Ovšem násilí, které se většinou odehrávalo v odlehlých krajích na jihovýchodě země, se nyní přenáší také do největšího tureckého města Istanbulu a turistických letovisek, uvádí agentura AP.
Varování pro turisty: Jsou tu Kurdští sokoli
K osmi bombovým útokům, které si v posledních třech měsících vyžádaly smrt dvou osob a 47 zraněných, se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (Teyrêbazên Azadiya Kurdistanê - TAK).
Ta vyzývá turecké Kurdy, aby v sedmdesátimilionové zemi šířili strach a chaos, a na svou internetovou stránku umístila výzvy k sebevražedným útokům a návody na sestrojení bomb.
Skupina se přihlásila k nejméně dvěma útokům v turistických letoviscích z loňského roku a varovala turisty před cestami do Turecka.
Heslo? Pomsta, pomsta, pomsta!
Boje s tureckou armádou už trvají desítky let. Povstalci tvrdí, že kurdská menšina, která tvoří 15 až 20 procent obyvatel země, v ní má jen druhořadé postavení. Nedávno zahynulo 40 povstalců a ve střetech na jihovýchodě nejméně 10 demonstrantů.
"Přicházíme s heslem: pomsta, pomsta, pomsta," uvedla skupina na své webové stránce. "Neuznáváme žádná pravidla. Vše je pro nás terčem. Všude," varovala turisty. "Naše útoky budou pokračovat a budou stále prudší," dodala.
Sokoli mají několik stovek bojovníků operujících v malých buňkách v západních městech, řekl důstojník turecké protiteroristické jednotky, který si nepřál být jmenován.
Na webové stránce Sokolů se kromě podrobných instrukcí k sestavení bomb s použitím umělého hnojiva, budíku a dálkového ovládání uvádí: "Všude v Turecku budou explodovat bomby, všude se budou páchat vraždy a sabotáže."
Odnož Strany pracujících
Sokoli jsou odnoží hlavní kurdské ozbrojené skupiny v jihovýchodním Turecku, Strany kurdských pracujících (PKK). Ta utrpěla v 90. letech několik citelných porážek a v roce 1999 byl zatčen její vůdce Abdullah Ocalan, jehož následovníci pak zjevně nevěděli, zda mají pokračovat v boji, nebo se dát politickou cestou.
PKK vyzvala po zadržení svého vůdce k jednostrannému příměří, ale v roce 2004 boje obnovila. Turecko totiž odmítalo přestat označovat skupinu za teroristickou organizaci a nechtělo s ní jednat. Totéž tvrdí USA i EU.
Sokoli obviňují PKK ze slabosti a přesvědčují bojovníky z jejích řad, aby se přidali k nim. Na rozdíl od PKK, která má hlavní oporu na jihovýchodě Turecka, podporují Sokoly zřejmě především ti kurdští partyzáni, kteří uprchli z jihovýchodu v 90. letech a uchýlili se do chudinských čtvrtí velkoměst.
Nový rozměr bojů
Vztah mezi PKK a Sokoly není jasný. Analytici si všímají, že si PKK v minulosti vždy pospíšila, aby potlačila soupeřící skupiny, ale Sokoli na své webové stránce slibují loajalitu vězněném vůdci PKK Ocalanovi.
Nihat Ali Ozcan, expert na kurdské povstání, soudí, že Sokoli jsou produkt PKK, který pomáhá přežít věci povstalců, když PKK slábne, a který ukončil spory ve straně o tom, zda se má její strategie zaměřit na boj.
Se Sokoly dala PKK "nový rozměr svému boji v horách, teroristickým útokům a nepokojům ve velkých městech," řekl Ozcan. "To je strategie, jejímž cílem je udržet při životě ideu pomocí mladých, nezaměstnaných a nešťastných Kurdů žijících ve velkoměstech."
Bombové útoky přišly v době, kdy Evropská unie naléhavě nabádá Turecko, aby Kurdům poskytlo větší práva. To považuje za jeden z předpokladů pro přijetí do společenství. Turecko nedávno povolilo omezené vysílání v kurdštině a vyučování kurdštiny na soukromých školách. Ale kurdští povstalci považují reformy za nedostatečné.
