Krym Putina miluje, protože se při anexi skoro nestřílelo. Je rád, že neskončil jako Donbas

Jiří Just Jiří Just
18. 3. 2016 9:09
Ani dva roky po ruské anexi se obyvatelé Krymu nehodlají vrátit k Ukrajině. A odmítat to budou ještě dlouho. Ukrajinský sociolog Jevgenij Kopaťko Aktuálně.cz vysvětlil proč. Druhé výročí připojení k Rusku si dnes přímo na Krym přijíždí připomenout ruský prezident Vladimir Putin. Za velkých ovací zdejších obyvatel.
Oslavy připojení Krymu k Rusku.
Oslavy připojení Krymu k Rusku. | Foto: Reuters

Moskva (Od našeho zpravodaje) -  Moskva velkolepě slaví. Pod kremelskými hradbami, nedaleko chrámu Vasila Blaženého s kopulemi jako z míchané zmrzliny, v pátek vypukne grandiózní show Krymské jaro.

Ze stejného pódia Vladimir Putin před dvěma lety oznámil, že se Krym "vrátil do rodného přístavu."

Ruský prezident bude v hlavní roli oslav i letos: na Krym dorazí osobně.

Během své cesty Putin navštíví místo, kde se staví 19 kilometrů dlouhý most přes Kerčský průliv. Má spojit ruskou pevninu s Krymským poloostrovem. A zabránit Ukrajincům, aby paralyzovali Krym tím, že čas od času blokují pozemní cesty.

V Moskvě zazpívá na počest Krymského jara ruský poslanec a sovětský "Karel Gott" v jedné osobě Josif Kobzon. Jeho jméno figuruje na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře neuznaných republik na východě Ukrajiny.

Na Krymu koncert populárních hvězd z daleké Moskvy nebude. Místo toho se v hlavním městě Simferopolu konal "slavnostní průvod pracovních a uměleckých kolektivů." A přemýšlelo se, co lidem dalo (případně vzalo) připojení k Rusku.

Ještě jednou k Rusku

"To, co západní novináři nazývají anexí, většina obyvatel Krymu nazývá referendem. Nikdo je nenutil vycházet do ulic. Byla to jejich svobodná volba. Vznikla situace, kdy velké množství lidí přijalo konsolidované rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz ukrajinský sociolog Jevgenij Kopaťko.

Ještě před třemi lety podle něj poloostrov odtržení od Ukrajiny neplánoval. Vnitropolitický vývoj na Ukrajině ale radikálně změnil situaci.

Krym a zbytek Ukrajiny - kromě východních území - začaly realitu velmi odlišně vnímat. "Na Krymu nemilovali Janukovyče, nelíbilo se jim ale to, k čemu pak došlo. Vždyť s 'druhým Majdanem' polovina Ukrajiny nesouhlasila," připomíná.

Kopaťko je přesvědčen, že to na Krymu platí pořád. Pokud by se prý referendum opakovalo teď, jeho obyvatelé by hlasovali stejně – za odtržení od Ukrajiny. Navzdory problémům a mezinárodní izolaci, které jim to přineslo.

S Putinem a bez krve

Lidé z Krymu dnes mají problém třeba se získáním víz do Evropské unie nebo západními platebními systémy. Nemohou si ani v iTune Store koupit oblíbenou písničku.

Přesto většina obyvatel vzbouřeného poloostrova své volby nelituje.

Kopaťko tvrdí, že významnou roli sehrály dva faktory. Zaprvé: Mimořádně vysoká důvěra k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, mnohem větší, než je běžné ve většině ruských regionů. Projevuje se to kupříkladu tím, že na Krymu uvidíte zřejmě největší koncentraci suvenýrů s Putinem v různých variacích na hlavu.

Druhým faktorem je podle experta nekrvavý průběh připojení poloostrova k Rusku. Na rozdíl od východu Ukrajiny, kde boje ani po dvou letech neutichají, se obsazení Krymu obešlo prakticky bez střelby.

Podle oficiálních údajů během takzvaného krymského jara zemřelo "jen" šest osob, z toho dva příslušníci ukrajinské armády.

Euforie má své meze

Krymská euforie z připojení k Rusku ale nebude trvat věčně. Obzvlášť když musí čelit ekonomické a energetické blokádě ze strany Ukrajiny a problémům Moskvy tuto situaci zlomit.

O velkolepých projektech krymského Monte Carla a jaderné elektrárny, která by vymanila poloostrov ze závislosti na ukrajinské elektřině, se už nikde nemluví. Upadly v zapomnění.

Lidé na poloostrově si jsou vědomi toho, že životní úroveň nelze zlepšit za pár měsíců. Práh jejich trpělivosti má ale podle Jevgenije Kopaťka své hranice.

"Lidé na Krymu mají s čím srovnávat. Vědí a sledují, co se děje na Ukrajině. Jak ukazuje průzkum, naděje a víra ve zlepšení situace vydrží obyvatelům Krymu ještě tři až pět let," tvrdí.

Pák může dojít k nárůstu nedůvěry.

"Počet obyvatel Krymu se zvýšil o více než 10 procent - kvůli uprchlíkům z Donbasu. Jde o několik desítek tisíc lidí," vysvětluje sociolog, proč může být za pár let situace na Krymu jiná než teď. "Přitom se jedná o sociálně aktivní lidi. Už neplatí, že Krym je poloostrovem sovětských důchodců," dodává.

Návrat k Ukrajině? Není na pořadu dne

I dva roky od anexe podporuje připojení poloostrova k Rusku pouze pár Moskvě věrných spojenců – mezi nimi Bělorusko, Sýrie, Venezuela nebo KLDR.

Spojené státy a Evropská unie s návratem Krymu Ukrajině spojují klíčové sankce, které nepříjemně - společně s nízkou cenou ropy - táhnou ke dnu ruskou ekonomiku. Šance, že by se poloostrov znovu stal ukrajinským, je ale mizivá.

"Situace kolem Krymu je natolik zpolitizovaná, že pro obyvatele poloostrova není otázka návratu k Ukrajině na pořadu dne. Není pro ně aktuální. Je to spíš osobní záležitost každého jednotlivce. Lidé si především nepřejí válku," zdůrazňuje Kopaťko.

Nenávist k Ukrajincům prý ale lidé z Krymu necítí. Je jim spíš líto, že mezi Krymem a Ukrajinou panují napjaté vztahy, za které může - podle jejich názoru - ukrajinská vláda.

"Mohou se Krymčané, Rusové a Ukrajinci sejít za jedním stolem a řešit osud Krymu?" ptá se Jevgenij Kopaťko. "Přál bych si to, ale zatím nenastal ten pravý čas."

Na Krym se zapomnělo, anexe si nikdo nevšiml, bylo to po olympijských hrách, podobně postupoval Hitler, říká socioložka Jiřina Šiklová. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Policie zadržela muže, kterého podezírá, že v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Německá policie po několika hodinách pátrání zadržela muže podezřelého ze střelby ve městě Espelkamp, při které zemřeli dva lidé, uvedla agentura Reuters.

Deník Bild napsal, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Podle deníku Bild policie předpokládá, že jde o čin šíleného střelce. Stanice Deutsche Welle uvádí, že policie zatím vylučuje spekulace o terorismu.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu a po několika hodinách ho dopadli.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Americká sněmovna odvolala souhlas s vojenskými operacemi USA v Iráku

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila návrh zrušit téměř dvacet let staré rozhodnutí Kongresu, které umožnilo nasazení vojenské síly v Iráku. Pokud návrh projde i Senátem, prezident USA by potřeboval k případnému spuštění bojové operace na iráckém území nový souhlas zákonodárců. Současný šéf Bílého domu Joe Biden zneplatnění autorizace z roku 2002 podporuje.

Sněmovna ovládaná od roku 2019 Bidenovou Demokratickou stranou tento postup podpořila už loni. Senát, kde měli až do letošního roku většinu republikáni, ovšem návrh odmítaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa neprojednal, připomíná zpravodajský web Axios.

Dnes zrušení souhlasu s vojenskými operacemi v Iráku podpořilo kromě demokratické většiny také 49 republikánů. Loni tak učinilo pouze deset zástupců Republikánské strany. Výsledek dnešního hlasování byl 268 pro a 161 proti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko omezuje internetové připojení, tvrdí, že chce blokovat dětskou pornografii

Ruský cenzurní úřad omezil fungování dvou služeb, které umožňují internetové připojení přes takzvanou virtuální privátní síť (VPN). Podle agentury TASS tak chce zabránit v přístupu k webům s dětskou pornografií a internetovým stránkám propagujícím sebevraždy a narkotika.

Zdroj: ČTK
Další zprávy