Krym Putina miluje, protože se při anexi skoro nestřílelo. Je rád, že neskončil jako Donbas

Jiří Just Jiří Just
18. 3. 2016 9:09
Ani dva roky po ruské anexi se obyvatelé Krymu nehodlají vrátit k Ukrajině. A odmítat to budou ještě dlouho. Ukrajinský sociolog Jevgenij Kopaťko Aktuálně.cz vysvětlil proč. Druhé výročí připojení k Rusku si dnes přímo na Krym přijíždí připomenout ruský prezident Vladimir Putin. Za velkých ovací zdejších obyvatel.
Oslavy připojení Krymu k Rusku.
Oslavy připojení Krymu k Rusku. | Foto: Reuters

Moskva (Od našeho zpravodaje) -  Moskva velkolepě slaví. Pod kremelskými hradbami, nedaleko chrámu Vasila Blaženého s kopulemi jako z míchané zmrzliny, v pátek vypukne grandiózní show Krymské jaro.

Ze stejného pódia Vladimir Putin před dvěma lety oznámil, že se Krym "vrátil do rodného přístavu."

Ruský prezident bude v hlavní roli oslav i letos: na Krym dorazí osobně.

Během své cesty Putin navštíví místo, kde se staví 19 kilometrů dlouhý most přes Kerčský průliv. Má spojit ruskou pevninu s Krymským poloostrovem. A zabránit Ukrajincům, aby paralyzovali Krym tím, že čas od času blokují pozemní cesty.

V Moskvě zazpívá na počest Krymského jara ruský poslanec a sovětský "Karel Gott" v jedné osobě Josif Kobzon. Jeho jméno figuruje na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře neuznaných republik na východě Ukrajiny.

Na Krymu koncert populárních hvězd z daleké Moskvy nebude. Místo toho se v hlavním městě Simferopolu konal "slavnostní průvod pracovních a uměleckých kolektivů." A přemýšlelo se, co lidem dalo (případně vzalo) připojení k Rusku.

Ještě jednou k Rusku

"To, co západní novináři nazývají anexí, většina obyvatel Krymu nazývá referendem. Nikdo je nenutil vycházet do ulic. Byla to jejich svobodná volba. Vznikla situace, kdy velké množství lidí přijalo konsolidované rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz ukrajinský sociolog Jevgenij Kopaťko.

Ještě před třemi lety podle něj poloostrov odtržení od Ukrajiny neplánoval. Vnitropolitický vývoj na Ukrajině ale radikálně změnil situaci.

Krym a zbytek Ukrajiny - kromě východních území - začaly realitu velmi odlišně vnímat. "Na Krymu nemilovali Janukovyče, nelíbilo se jim ale to, k čemu pak došlo. Vždyť s 'druhým Majdanem' polovina Ukrajiny nesouhlasila," připomíná.

Kopaťko je přesvědčen, že to na Krymu platí pořád. Pokud by se prý referendum opakovalo teď, jeho obyvatelé by hlasovali stejně – za odtržení od Ukrajiny. Navzdory problémům a mezinárodní izolaci, které jim to přineslo.

S Putinem a bez krve

Lidé z Krymu dnes mají problém třeba se získáním víz do Evropské unie nebo západními platebními systémy. Nemohou si ani v iTune Store koupit oblíbenou písničku.

Přesto většina obyvatel vzbouřeného poloostrova své volby nelituje.

Kopaťko tvrdí, že významnou roli sehrály dva faktory. Zaprvé: Mimořádně vysoká důvěra k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, mnohem větší, než je běžné ve většině ruských regionů. Projevuje se to kupříkladu tím, že na Krymu uvidíte zřejmě největší koncentraci suvenýrů s Putinem v různých variacích na hlavu.

Druhým faktorem je podle experta nekrvavý průběh připojení poloostrova k Rusku. Na rozdíl od východu Ukrajiny, kde boje ani po dvou letech neutichají, se obsazení Krymu obešlo prakticky bez střelby.

Podle oficiálních údajů během takzvaného krymského jara zemřelo "jen" šest osob, z toho dva příslušníci ukrajinské armády.

Euforie má své meze

Krymská euforie z připojení k Rusku ale nebude trvat věčně. Obzvlášť když musí čelit ekonomické a energetické blokádě ze strany Ukrajiny a problémům Moskvy tuto situaci zlomit.

O velkolepých projektech krymského Monte Carla a jaderné elektrárny, která by vymanila poloostrov ze závislosti na ukrajinské elektřině, se už nikde nemluví. Upadly v zapomnění.

Lidé na poloostrově si jsou vědomi toho, že životní úroveň nelze zlepšit za pár měsíců. Práh jejich trpělivosti má ale podle Jevgenije Kopaťka své hranice.

"Lidé na Krymu mají s čím srovnávat. Vědí a sledují, co se děje na Ukrajině. Jak ukazuje průzkum, naděje a víra ve zlepšení situace vydrží obyvatelům Krymu ještě tři až pět let," tvrdí.

Pák může dojít k nárůstu nedůvěry.

"Počet obyvatel Krymu se zvýšil o více než 10 procent - kvůli uprchlíkům z Donbasu. Jde o několik desítek tisíc lidí," vysvětluje sociolog, proč může být za pár let situace na Krymu jiná než teď. "Přitom se jedná o sociálně aktivní lidi. Už neplatí, že Krym je poloostrovem sovětských důchodců," dodává.

Návrat k Ukrajině? Není na pořadu dne

I dva roky od anexe podporuje připojení poloostrova k Rusku pouze pár Moskvě věrných spojenců – mezi nimi Bělorusko, Sýrie, Venezuela nebo KLDR.

Spojené státy a Evropská unie s návratem Krymu Ukrajině spojují klíčové sankce, které nepříjemně - společně s nízkou cenou ropy - táhnou ke dnu ruskou ekonomiku. Šance, že by se poloostrov znovu stal ukrajinským, je ale mizivá.

"Situace kolem Krymu je natolik zpolitizovaná, že pro obyvatele poloostrova není otázka návratu k Ukrajině na pořadu dne. Není pro ně aktuální. Je to spíš osobní záležitost každého jednotlivce. Lidé si především nepřejí válku," zdůrazňuje Kopaťko.

Nenávist k Ukrajincům prý ale lidé z Krymu necítí. Je jim spíš líto, že mezi Krymem a Ukrajinou panují napjaté vztahy, za které může - podle jejich názoru - ukrajinská vláda.

"Mohou se Krymčané, Rusové a Ukrajinci sejít za jedním stolem a řešit osud Krymu?" ptá se Jevgenij Kopaťko. "Přál bych si to, ale zatím nenastal ten pravý čas."

Na Krym se zapomnělo, anexe si nikdo nevšiml, bylo to po olympijských hrách, podobně postupoval Hitler, říká socioložka Jiřina Šiklová. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy