Berlín - Od začátku loňského léta zajímalo Němce de facto jediné: příliv statisíců běženců z válkou sužovaného Blízkého východu. Milion uprchlíků dokonale zastínil vše ostatní.
Ovládl politickou debatu v Berlíně, na dlouho obsadil přední stránky německých novin.
Teď je však ve Spolkové republice patrná změna. Jelikož se příliv migrantů ztenčil na minimum, vrátily se dřívější obavy o těžce zkoušenou evropskou měnu, všímá si agentura Reuters.
Odráží se to nejen ve výrocích politiků, ale i v debatách "obyčejných" Němců.
"Eurozónou se šíří bouře," varoval před několika dny úvodník deníku Süddeutsche Zeitung. "O osudech lidí se někdy rozhoduje v těch méně dramatických okamžicích. A právě to se nyní děje v rámci Evropské měnové unie.“
"Řecko potřebuje nové miliardy, úsporná opatření ale odmítá," napsal ve středu Spiegel Online. "Hrozí, že starý konflikt eskaluje - v době, kdy má Evropa mnoho jiných starostí," dodává.
Doba se ale změnila.
Spolková republika a její partneři mají sice Řeky stále v hrsti (země potřebuje peníze z třetího balíku finanční pomoci, aby zaplatilo své výdaje a vyhnulo se bankrotu), pozice kancléřky Angely Merkelové už ale není tak silná jako dřív. Zvlášť v rámci Evropy dost utrpěla kvůli uprchlické krizi.
Evropa nešetří, naopak
Němci kritizují hlavně to, že se Řekové opakovaně vzpírají striktnímu plnění dlužních závazků. A že se vyjednávání s věřiteli neúměrně protahuje.
Jinak značně zdrženlivý šéf záchranného fondu eurozóny Klaus Regling si před pár dny postěžoval, že prosazování nezbytných reforem je právě v Řecku ze všech zemí Evropy nejpomalejší.
Německé noviny jsou plné grafů ukazujících narůstající úroveň zadlužení v jižním křídle eurozóny.
Nejde ale jen o Řecko.
Berlín letos s hrůzou sledoval, jak jedna země eurozóny za druhou oznamuje svůj odklon od konsolidační fiskální politiky, na níž kancléřka Merkelová s ministrem financí Wolfgangem Schäublem trvali na vrcholu krize eura.
V Portugalsku nová socialistická vláda oznámila, že zvedne minimální mzdu o dvacet procent. Navíc sníží daň z přidané hodnoty pro restaurace o závratných deset procentních bodů a opětovně zavede čtyři státní svátky.
Pokusy francouzských socialistů reformovat pracovní trh uvízly na vlně protestů odborů.
A Itálie, stejně jako Španělsko naznačily, že nejsou ochotny naslouchat naléhání Evropské unie, aby snížily deficity veřejných rozpočtů.
Strach z nulové úrokové míry
Fakt, že se eurozóna v Německu znovu stává středem pozornosti, ale souvisí i s děním uvnitř této země.
Zhruba před měsícem se pravicové Alternativě pro Německo (AfD) podařilo proniknout hned do tří německých zemských parlamentů. Brojí proti politice kancléřky, která je podle ní příliš vstřícná vůči blízkovýchodním migrantům.
AfD tak notně otřásla sebevědomím etablovaných politických stran a přinutila je ke změně strategie. Agentuře Reuters to přiznalo několik významných politických činitelů v Německu.
Němečtí politici - v čele s ministrem financí Schäublem - v poslední době zintenzivnili své verbální útoky proti současné politice Evropské centrální banky (ECB). Nejen pro přílišnou vstřícnost vůči Řekům a Jihoevropanům obecně, ale i kvůli jejímu březnovému rozhodnutí snížit základní úrokovou sazbu na nulu.
Diskuse kolem úrokové míry budou "příští velké téma pro AfD", prorokuje jeden ze zdrojů agentury Reuters. A právě z toho mají tradiční politické strany v Německu strach.
Nulová úroková míra je totiž pro Němce obzvláště citlivým tématem. Je vnímána jako faktor, který "nahlodá" úspory milionů lidí, kteří si v bankách uložili nemalé částky na dobu, až budou v důchodu. Téma je to dokonce tak velké, že může zásadně ovlivnit příští volby.
