Rozhovor s plukovníkem Foltýnem vznikl přímo na Ukrajině, kde reportér Aktuálně.cz doprovází konvoj humanitární pomoci organizace Post Bellum v rámci projektu Paměť národa - pomozme Ukrajině. Ve Lvově se potkal s jinou českou skupinou, jejímž členem je i tento bývalý náčelník Vojenské policie a účastník několika armádních zahraničních misí.
Podle něj Rusko pro opotřebovávací válku, kterou vede proti Ukrajině, potřebuje silnou ekonomiku. Přibývá ale indicií, že je na tom hospodářsky špatně. "Rusům docházejí tanky a pěchotní vozidla, ale hlavně ekonomická síla. Neznamená to, že nemůže ve válce uspět, ale pokud chce dosáhnout úspěchů, musí to být rychle," vysvětluje Foltýn.
Jak změnilo nebo změní situaci na bojišti povolení Ukrajincům nasadit rakety ATAMCS a Storm Shadow s doletem 250 až 300 kilometrů na území Ruska?
Po morální stránce není vůbec co řešit. Rusko se nikoho neptalo, jestli může používat své rakety na cizím území a z hlediska mezinárodního práva má Ukrajina právo útočit na agresora kdekoliv na svém i jeho území a ve vzdušném prostoru. Není žádný důvod Ukrajinu nějak omezovat a není na místě, abychom nutili obránce bojovat s jednou rukou za zády.
Po vojenské stránce se dopady dají přirovnat k tomu, když Ukrajina začala používat rakety HIMARS s doletem 80 kilometrů. Rusům se výrazně protáhnou logistické linie a zpomalí zásobování. ATACMS donutí Rusy odsunout dál svoji logistiku a velící centra. Aktuálně Ukrajinci touto raketou zničili v Kurské oblasti systém protivzdušné obrany S-400. Rádobyslavný systém, který ale není schopen bránit to, co mají, a dokonce ani sebe sama. ATACMS ukázala svoji efektivitu.
Jak moc by Ukrajincům pomohly německé střely Taurus s dosahem 500 kilometrů, které Berlín ale zatím stále odmítá poslat?
Civilisté mají obvykle tendenci přeceňovat jednotlivé zbraňové systémy. Ať už to jsou tanky Leopard, letouny F-16, rakety HIMARS a další. Tyto zbraně mají své výhody, ale válka je komplexní záležitost a vyhrává ten, kdo je dokáže propojit do fungujícího systému. Střely s plochou dráhou letu Taurus jsou velmi sofistikované a kvalitnější než třeba francouzské rakety SCALP, které Ukrajina dostala. Nejlépe ze všech by překonaly ruskou protivzdušnou obranu. Taurusy by ušetřily Ukrajincům životy a zvýšily efektivitu ostřelování, ale samy o sobě by ani tyto střely nebyly zásadní "gamechanger".
O válce na Ukrajině se mluví jako o prvním velkém dronovém konfliktu. Zároveň ale platí, že klíčem k úspěchu je pořád dělostřelectvo…
V prvních dvou letech války pětasedmdesát procent ztrát na obou stranách způsobilo dělostřelectvo. V třetím roce už u některých jednotek způsobují drony srovnatelné ztráty. A poměr v jejich prospěch ještě naroste. Takže ano, vidíme zásadní technologické změny takřka v přímém přenosu a drony jsou jednoznačně důležitou změnou proti všem válkám z minulosti.
Na Ukrajině často slýchám, že problémem není jen nedostatek munice nebo zbraní, ale také lidí. Že už to Ukrajina pociťuje, protože někteří vojáci bojují bez rotace příliš dlouho. Jak to vidíte?
Velmi jednoduše. Ukrajinci po nás žádné vojáky nechtějí, tak neřešme problém, který si řeší oni. Chtějí po nás zbraně. Ti, kteří v Evropě rozumují o tom, že Ukrajině chybí vojáci, řeší problém, jehož řešení po nás Ukrajinci nechtějí. V letošním roce ukrajinská armáda postavila dvanáct nových brigád a Evropa poslala zbraně pouze pro tři. Starejme se o to, aby ukrajinští vojáci měli zbraně. Vojáky si Ukrajina vyřeší sama.
Otakar Foltýn
Foltýn vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pak v letech 2003 až 2004 absolvoval základní vojenskou službu. Během ní dokončil důstojnický kurz na Vojenské akademii ve Vyškově. Od roku 2004 působil 12 let jako důstojník Generálního štábu. V této pozici se účastnil vojenské mise v Kosovu. V letech 2009 a 2019 působil také v rámci kontingentů české armády během přítomnosti vojsk NATO ve válce v Afghánistánu.
Na začátku července 2022 se stal náčelníkem Vojenské policie. Útvaru velel do konce loňského února. Tehdy musel požádat nadřízenou ministryni obrany Janu Černochovou o uvolnění z funkce po domnělé kauze nákupu techniky proti odposlechům. Loni v březnu byl převelen do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Na konci letošního května ho vláda jmenovala koordinátorem strategické komunikace.
Má Rusko nějaké problémy, které se teď možná ještě tolik neprojevují a nejsou tolik vidět?
Jednoznačně. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová, schopná ekonomka, která dokonce i v ruském systému, kde nemá svobodu projevu, minulý týden prohlásila, že Rusku docházejí rezervy. A to je jedna z mnoha indicií, že Rusko je na tom ekonomicky špatně. Vede opotřebovávací válku a na tu je zapotřebí silné hospodářství. Rusům docházejí tanky a pěchotní vozidla, ale hlavně ekonomická síla. Neznamená to, že nemůže ve válce uspět, ale pokud chce dosáhnout úspěchů, musí to být rychle.
Máte nějaké informace o výcviku a bojeschopnosti severokorejských vojáků, kteří jsou teď v ruské Kurské oblasti?
Je to dvanáct tisíc vojáků z elitních severokorejských divizí. Absolutně se ale nemohou srovnávat se zkušenými vojáky na ukrajinské ani ruské straně. Jejich výcvik spočívá na doktríně z padesátých let minulého století a jeden z důvodů, proč je tam severokorejský režim poslal, je, aby získali bojové zkušenosti. Rusům to do určité míry pomáhá, protože potřebují kanónenfutr (potrava pro děla) a Severokorejci se chtějí naučit modernímu válčení, s jakým nikdy nepřišli do kontaktu.
