Lídři EU mezi sebou nenašli shodu na uvolnění 50 miliard eur pro Ukrajinu z evropského rozpočtu. V přepočtu jde okolo o 1,2 bilionu korun, které by měla kyjevská vláda na provoz státu v následujících čtyřech letech počínaje rokem 2024.
Dohodu bylo ochotných podpořit 26 šéfů států a vlád z 27, maďarský premiér Viktor Orbán ale odmítl souhlasit. Protože tu byla nutná shoda všech, Orbánovo "ne" shodilo nové peníze pro Ukrajinu ze stolu.
"Shrnutí noční šichty: veto extra penězům pro Ukrajinu," napsal Orbán po druhé hodině ráno v pátek na síť X. Maďarský lídr tím splnil výhrůžky, které pronášel v předchozích týdnech, že nepodpoří uvolnění dalších peněz Kyjevu.
Veto, kterým Orbán hrozil
Jeho veto přišlo navzdory tomu, že Evropská komise před dvěma dny uvolnila více než deset miliard eur Maďarsku ze strukturálních fondů, které unijní exekutiva zadržovala kvůli vysoké korupci v zemi.
Několik hodin předtím přitom umožnil formální start rozhovorů o vstupu do EU s Ukrajinou, kterému do té doby oponoval. Stalo se to tak, že Orbán v momentě rozhodnutí po předchozím ujednání s německým kancléřem Olafem Scholzem odešel z místnosti.
Při schvalování změn evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027, které by odrazily 50 miliard pro Ukrajinu a další úpravy, z místnosti neodešel. Protože i tady byl nutný jednomyslný souhlas, dohoda padla.
Proč i v tomto případě Orbán neopustil jednací sál, nevysvětlil. Maďarský premiér dlouhodobě patří mezi spojence Vladimira Putina mezi evropskými politiky.
Peníze bez podpory Maďarska
Co bude teď následovat? Evropští politici se po Novém roce sejdou nad penězi pro Ukrajinu opět. Pravděpodobně na konci ledna 2024 proběhne nový summit, kde se politici pokusí dojít k dohodě.
Ještě v noci diplomaté zmínili možnost schválení nové pomoci Ukrajině mezi šestadvaceti státy mimo rámec EU, tedy bez nutnosti maďarského souhlasu. O této možnosti se spekulovalo už před summitem jako o cestě, jak obejít Orbánovo veto. Bylo by to však dražší řešení a schválení by trvalo déle, než jen navýšení stávajícího rozpočtu EU.
Evropa plánuje nových 17 miliard eur na granty pro Ukrajinu, na které by se složily státy EU částkou ze svých národních rozpočtů. Větší balík 33 miliard eur by byly půjčky pro kyjevskou vládu.
"Máme k dispozici různé nástroje, jak naplnit naše politické priority," řekl předseda Evropské rady, tedy summitů EU, Charles Michel při odchodu z jednání v pátek nad ránem.
Také nizozemský premiér Mark Rutte potvrdil, že EU může schválit pomoc pro Kyjev bez Maďarska, ale je to "mnohem komplikovanější". Rutte dodal, že je "opatrně optimistický", že se unii podaří shodnout se začátkem příštího roku "také s Maďarskem".
V lednu by mohlo dojít k odblokování dalších peněz z evropských fondů pro Maďarsko. Komise zadržovala celou obálku na velké infrastrukturní projekty v zemi ve výši okolo 22 miliard eur a 10 z toho tento týden uvolnila.
Maďarsko podle Bruselu provedlo některé změny, které komise žádala ve snaze omezit korupci. Uvolnit část blokovaných fondů proto Evropská komise podle svého tvrzení musela.
Unijních 50 miliard eur Ukrajina potřebuje k dlouhodobé stabilitě státu, bezprostředně v následujících týdnech ji to ale neohrozí. Na pozadí krachu pokusu amerického Kongresu uvolnit 66 miliard dolarů pomoci Ukrajině to však posiluje obavy z úpadku podpory země na Západě. Bez ní Ukrajina nezvládne dlouhodobě odrážet ruský útok.
