Po výbuchu vrtné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu před deseti lety uniklo do moře až 757 milionů litrů ropy, která způsobila největší ropnou skvrnu v historii Spojených států. Záchranáři ji mimo jiné likvidovali tím, že ji na hladině pálili. Jak se ale o pár let později ukázalo, kouř a chemikálie z ropy se nepříznivě podepsaly na životech delfínů skákavých.
Pitvy 46 delfínů, jejichž těla se vyplavila na břeh, ukázaly, že zvířata prodělala těžké nemoci plic. Jejich nadledvinky, které vylučují hormony a ovlivňují imunitní systém, byly poškozené a mezi jejich potomky byla vyšší míra úmrtnosti, píše magazín National Geographic. Přesto není jasné, co zvířatům uškodilo víc: zda kouř ze zapálené ropy, nebo chemikálie, které požila spolu s potravou.
Veterinářka Cara Fieldová, která je ředitelkou Centra mořských savců a zabývá se ochranou živočichů, se obává, že podobné negativní dopady budou mít i lesní požáry, které letos na západním pobřeží Spojených států spálily téměř tři miliony hektarů půdy.
Popel, který zvířata vdechují, totiž obsahuje oxid uhelnatý, oxid dusičitý, polyaromatické uhlovodíky a další nebezpečné částice, jež například u lidí zvyšují riziko dýchacích a kardiovaskulárních nemocí a jsou spojeny i s rakovinou.
Stejným následkům by mohli být vystaveni mořští savci. "Pravděpodobně budou náchylnější ke zraněním způsobeným vdechnutím částic," uvádí Fieldová. Počty těchto zvířat jsou podle ní už teď vlivem různých faktorů na ústupu.
Dýchací problémy i rakovina
Podle Fieldové mají navíc delfíni, velryby a sviňuchovití, druh kytovce připomínající delfína, výraznou nevýhodu kvůli své anatomii, která jim neposkytuje ochranu proti vdechnutí škodlivých částic z kouře. Mořští savci na rozdíl od těch ze souše nemají dutiny, které by je zachytily a následně jim je dovolily vykašlat či vykýchnout, aby se nedostaly do plic. Nevýhodou je i jejich rychlé dýchání.
"S rychlejším vdechováním a vydechováním, chybějící ochranou a velkým objemem plic jsou velryby, delfíni a sviňuchovití s každým nádechem ohroženější," vysvětluje veterinární patolog Stephen Raverty.
Wildfire Smoke May Harm Whales and Dolphins: Wildfire smoke inhalation exposes cetaceans to a wide range of harmful gases, including carbon monoxide; nitrogen dioxide; polycyclic aromatic hydrocarbons, or PAHs; and hazardous particulate matter. https://t.co/Sv3ghjvc8W pic.twitter.com/wflXYvw2zq
— Quad Finn (@Quad_Finn) September 30, 2020
Zjistit přesné dopady lesních požárů na život mořských živočichů ale ještě nějakou dobu potrvá. "Nemůžeme jít ven a pochytat živá zvířata z mnoha etických i logistických důvodů, takže spoléháme na mrtvé, uvízlé kusy," vysvětluje náročnost zkoumání Raverty.
Fieldová upozorňuje také na další překážku, kterou je čas. "Dopady požárů se často postupně nasčítají. Po desetiletí se nemusí projevit," říká.
Kouř udusí i ryby a korály
Podobně tíživá situace panuje kromě západního pobřeží USA také v Austrálii. I zde se v posledních letech opakují nebývale silné požáry.
Tamní rybáři už zaznamenali některé jejich dopady. Uhynuly například celé populace ryb poté, co kyslík ve vodě, na němž jsou závislé, spotřebovaly řasy, které výrazně vyrostly právě po odeznění požárů. Pomohly jim v tom prvky, jež získaly z popela, jako draslík, fosfor nebo dusík, popisuje časopis Scientific American.
Vědci také už v minulosti přišli se zjištěním, že existuje spojitost mezi velkými požáry v Indonésii v roce 1997 a úhynem téměř veškerých korálů a ryb kolem Mentavajských ostrovů blízko Sumatry. Popel, který v sobě obsahoval mnoho železa, po dopadu do oceánu dodal živiny planktonu, a ten mnohonásobně narostl. Rudý příliv, jak se jevu podle zbarvení přezdívá, následně zadusil mořský život, varuje organizace na ochranu oceánů Oceana. Podle studie šlo o událost, která zabila v oblasti nejvíce korálů za posledních 6300 let.
