Priština - Kosovští voliči od rána hlasují o složení nového parlamentu. Volby jsou testem pro předsedu vlády Hashima Thaçiho, který předčasné hlasování inicioval, aby si upevnil pozici.

Pro srbskou menšinu by mělo jít o boj o udržení co největšího vlivu v zákonodárném sboru, ale není jisté, jak se její voliči zachovají.

Šestačtyřicetiletý Thaçi řídí Kosovo už sedm let a pod jeho vedením tato bývalá jihosrbská oblast v roce 2008 jednostranně vyhlásila nezávislost. Nyní usiluje o již třetí premiérský mandát za sebou. Má velkou šanci, že se mu to podaří, protože pětičlenná koalice vedená jeho Demokratickou stranou Kosova (PDK) je hlavním favoritem.

Na předčasném rozpuštění parlamentu se dohodli počátkem května vedoucí představitelé hlavních kosovských politických stran. Důvodem bylo, že se nepodařilo prosadit zákon, na jehož základě by vznikla pravidelná kosovská armáda.

Jeho přijetí zabránili srbští poslanci. Jejich hlasy jsou totiž klíčové. Kosovská ústava zakotvuje, že důležité zákony musí schválit dvoutřetinová většina zákonodárců, ale zároveň i dvě třetiny poslanců menšin.

Otázkou voleb je, jak se zachovají srbští voliči, které jejich předáci nejprve nabádali k bojkotu a posléze na "radu" Bělehradu k účasti.

Nakonec se ale objevila výzva, aby hlasující na volebních lístcích zamalovali kosovské státní symboly. O platnosti takového hlasu ale nepochybně budou spory. Místní Srbové, stejně jako Srbsko, nadále neuznávají Kosovo jako samostatný stát.

Jednokomorové kosovské Shromáždění má 120 členů, přičemž ústava zaručuje národnostním menšinám 20 mandátů: deset pro Srby a deset pro dalších šest menšin.

Kromě toho mohou politické strany menšin získat i další křesla, ale pouze za stejných podmínek jako ostatní politické subjekty, tedy při překonání pětiprocentní hranice získaných hlasů, u koalic sedmiprocentní.