Korsiku ovládli nacionalisté a chtějí silnější autonomii. Nejsme ale Katalánci, zní z ostrova

Simone Radačičová Simone Radačičová
11. 12. 2017 20:12
Místní volby na ostrově Korsika vyhráli nacionalisté. Chtějí silnější autonomii, touha po nezávislosti ale nehrozí. "Nejsme žádné Katalánsko," vzkazují Francii.
Lídr korsické politické koalice Pe a Corsica (Pro Korsiku) Gilles Simeoni.
Lídr korsické politické koalice Pe a Corsica (Pro Korsiku) Gilles Simeoni. | Foto: Wikimedia Commons / Le courrier du parlement / Mondeedition

Ajaccio - Nacionalisté na Korsice slaví. V místních volbách získali 56,5 procenta hlasů.

Nyní doufají, že jim tento výsledek otevře dveře do Elysejského paláce - k rozhovorům s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o zvýšení autonomie ostrova, který spadá pod správu Francie.

"Nejsme ale žádné Katalánsko," prohlásil lídr vítězné korsické politické koalice Pe a Corsica (Pro Korsiku) Gilles Simeoni v narážce na španělský region, kde se kvůli nezávislosti nedávno vyostřilo napětí mezi centrální vládou v Madridu a vládnoucím kabinetem v Barceloně.

Korsickým nacionalistům k úspěchu ve volbách už poblahopřál francouzský premiér Édouard Philippe. Dodal, že by se s nimi brzy rád sešel.

"Chceme více než formální zdvořilost. Očekáváme, že se státem povedeme opravdový dialog," reagoval na to Simeoni. A dodal, že Korsičané dali nacionalistům dost silný mandát, aby zahájili dialog s Paříží.

Tři požadavky

Vítězná aliance Pe a Corsica má připravený seznam tří konkrétních požadavků.

Chtějí například, aby byla korsičtina uznána jako druhý oficiální jazyk.

Dále nacionalisté požadují amnestii pro "hledané a odsouzené politické vězně", popisují francouzská média. Podobný požadavek ale u Francouzů v nedávné minulosti už narazil a zřejmě vyvolá spory i v budoucích rozhovorech s Paříží.

Politickými vězni jsou myšleni radikálové, kteří se v minulosti zapojili do násilností. Ve vězení jich je aktuálně asi 30, podotkl Simeoni.

Vlnu násilí na ostrově rozpoutala v 70. letech Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC) a další organizace. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie.

Posledním požadavkem vítězné aliance je pak ustanovení pravidla, že nemovitosti si na ostrově budou moci koupit pouze lidé, kteří tam žijí déle než pět let. Cena domů a bytů totiž v posledních letech výrazně roste. "A proto si je mnozí Korsičané nemohou dovolit," upozornil Simeoni.

Korsika, která se proslavila díky svým plážím, je populární destinací pro mnohé Francouze. Ti si zde stále častěji pořizují prázdninové domy, což vede k výraznému nárůstu cen.

Nezávislost není na stole

Korsičané šli k volebním urnám několik týdnů poté, co se vyostřilo napětí ve Španělsku ohledně budoucnosti bohatého Katalánska. To tvoří asi pětinu hrubého domácího produktu (HDP) celé země.

Na 1. října katalánská vláda svolala protiústavní referendum o vyhlášení nezávislosti, které se s použitím násilí pokusila překazit španělská policie. Několik týdnů poté tamní regionální parlament vyhlásil nezávislost, krátce poté ale španělská centrální vláda pozastavila autonomii Katalánska a odstavila tamní vládnoucí kabinet. Za méně než dva týdny, konkrétně 21. prosince, region čekají předčasné volby.

Podobné vyhrocení vztahů ale Francii a Korsiku nečeká. "Otázka nezávislosti není na stole," prohlásil nedávno Simeoni.

Jean-Guy Talamoni, lídr korsických zastánců nezávislosti a vysoce postavený člen aliance Pe a Corsica pak prohlásil, že o nezávislosti se nebude jednat nejméně 10 let.

"Pokud by ale většina Korsičanů v příštích 10 až 15 letech chtěla nezávislost, tak jim v tom nikdo nezabrání," dodal však.

Korsika, která je známá jako rodiště Napoleona, je aktuálně závislá na financování z Paříže. Ostrov a jeho 320 tisíc obyvatel žijí především ze zemědělství, například vývozu vína, a pak také z cestovního ruchu. Ostrov tvoří zhruba jedno procento HDP Francie.

 

Právě se děje

Další zprávy