Izrael registruje více než 12 tisíc lidí pozitivně testovaných na koronavirus a 142 obětí. Na západním břehu Jordánu, kde vládne Palestinská samospráva, se nakazily více než čtyři stovky lidí. Dva z nich zemřeli.
Pásmo Gazy ovládané Hamásem žije pod izraelskou pevninskou a námořní blokádou, přesto se vir dostal i tam, byť jen v malé míře, dosud se nakazilo devatenáct osob.
Problémem v boji s infekcí ale může být obrovská hustota zalidnění v Gaze: přes pět tisíc lidí na kilometr čtvereční. Na druhou strana jen tři procenta obyvatel pásma jsou starší pětašedesáti let, jde o jednu z nejmladších populací na světě.
Vůdce Hamásu Jahjá Sinvár před dvěma týdny pohrozil Izraeli raketovými útoky, pokud židovský stát nepošle do pásma Gazy zdravotnické vybavení - testovací sady, ochranné štíty a plicní ventilátory. Zároveň ale uvedl, že je připraven jednat o výměně vězňů, která by izraelské dodávky zdravotnických potřeb zahrnovala.
Rozhovory ještě neskončily, ale podle deníku Jerusalem Post je dohoda na spadnutí. Izrael také požaduje vydání těl dvou svých vojáků, kteří zahynuli v Gaze při vojenské operaci v roce 2014. Izraelští lékaři provedli v Aškelonu na jihu země a na hraničním přechodu Erec školení zdravotníků z Gazy, kteří kvůli tomu získali mimořádné povolení z pásma vycestovat.
"Jakmile sem virus dorazil, obě strany pochopily, že musí do určité míry spolupracovat, aby zachránily životy, a že mají společného nepřítele. To ovšem neznamená, že teď jsou Izraelci a Palestinci přáteli a že mír je na dosah ruky," vysvětluje pro Aktuálně.cz Edan Landau, analytik Mezinárodního protiteroristického institutu, který dříve pracoval jako příslušník izraelských bezpečnostních sil na letišti v Tel Avivu.
"Mnohé kroky nejsou motivovány humanitárními důvody nebo touhou po míru, ale jednoduše snahou minimalizovat nebezpečí nákazy. Například kdyby Izrael odmítl dodávky zdravotnického materiálu pro Gazu, čelil by útokům Hamásu a krizi na hranicích," dodává.
V Izraeli má pracovní povolení zhruba 150 tisíc Palestinců ze západního břehu Jordánu. Podle Landaua je proto zájmem obou stran zajistit, aby se nákaza nešířila přes hranici. Vedení palestinské samosprávy uvádí, že za zhruba třetinou případů všech nakažených na západním břehu Jordánu jsou právě lidi, kteří jezdí pracovat do Izraele. Někteří se infikovali v izraelské drůbežárně, která je jedním z největších místních ohnisek nákazy.
"Spolupráce je vedená společnými ekonomickými zájmy. Tisíce Palestinců jsou závislé na pracovních místech v Izraeli a zároveň Izrael Palestince jako pracovní sílu potřebuje," uvádí Edan Landau.
Izraelská policie odřízla od okolního světa oblasti, kde žijí členové ultraortodoxní židovské komunity. Právě mezi nimi se virus šířil rychle, protože ignorovali vládní výzvy k omezení sociálních kontaktů. Mimořádný režim se týká města Bnej Brak u Tel Avivu a známé jeruzalémské čtvrti Mea Šearim, dříve vyhledávané turisty.
Na Západním břehu Jordánu je nejvíc zasažen Betlém, kde úřady Palestinské samosprávy vyhlásily karanténu. Obchody a služby jsou zavřené i jinde. Média informovala o případu, kdy palestinská policie zatkla a uvěznila ve vazbě holiče, který přes zákaz otevřel svoji provozovnu ve městě Ramalláh.
