Jak se tam dostal vir? Francie řeší záhadu letadlové lodi, stopy vedou do restaurace

Martin Novák Martin Novák
17. 4. 2020 6:30
Francouzské námořnictvo vyšetřuje vážné porušení disciplíny, které způsobilo rozšíření nemoci covid-19 na letadlové lodi Charles de Gaulle. Plavidlo se muselo vrátit z Atlantiku do přístavu v Toulonu a 1767 námořníků je v karanténě.

Testy zatím potvrdily nákazu u 668 z nich, dvacet vojáků zůstává v nemocnici.

Generál ve výslužbě Dominique Trinquand v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1 uvedl, že v polovině března během kotvení v přístavu Brest někteří námořníci neuposlechli rozkazů velitele a setkali se v restauracích ve městě se svými rodinami a příbuznými.

Nadřízení jim řekli, že se sice mohou vidět s rodinami, ale jen v blízkosti lodi, a měli se vyhnout kontaktům s jinými lidmi. Ve skutečnosti někteří vojáci sloužící na letadlové lodi a na jejích doprovodných plavidlech ve dnech 13. až 16. března navštívili restaurace plné lidí, včetně námořníků z jiných zemí.

"Je to velmi vážný přestupek. Mluvíme o vojácích, kteří si uvědomují důležitost své mise. Není řeč o normálních civilistech," prohlásil v rozhovoru generál Trinquand, který vedl v minulosti v řadách francouzské armády operace v Asii nebo v bývalé Jugoslávii. Připomněl také, že letadlová loď Charles de Gaulle má ve výzbroji jaderné hlavice.

Vyšetřování vede velitel francouzského námořnictva admirál Christophe Prazuck. Podle deníku Le Figaro jde kromě určení viníků také o zjištění způsobu rozšíření viru na lodi, aby se podobným nákazám předešlo v budoucnosti. Jiný francouzský list Le Monde s odvoláním na své zdroje napsal, že virus se mohl dostat na palubu ještě před příjezdem do Brestu, a to při zásobování.

První podezření na nákazu koronavirem na chloubě francouzského loďstva se objevilo na začátku dubna. Testy námořníka byly negativní. Další jeho kolegové začali vykazovat příznaky nákazy 4. a 5. dubna. Kvůli pozitivním testům pak plavidlo zamířilo do Toulonu. Charles de Gaulle v lednu odplula z východního Středomoří, kde se účastnila mezinárodní vojenské operace proti organizaci Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Francie nyní patří k zemím, které pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. Onemocnění covid-19 ke čtvrtku 16. dubna podlehlo přes 17 tisíc lidí, nakažených je více než 106 tisíc.

Teorie o tom, že se virus dostal na plavidlo v Brestu, nepostrádá jistou historickou zajímavost. Právě tento přístav byl v roce 1918 "branou", kterou se do Evropy dostala španělská chřipka. Přivezli ji tam nakažení američtí vojáci. Chřipka v letech 1918 až 1920 zabila nejméně dvacet milionů lidí.

Charles de Gaulle, dokončená v roce 1994, je momentálně jediná francouzská letadlová loď. Její starší kolegyni či "sestru" Foch armáda před dvaceti lety vyřadila z provozu, odkoupila ji Brazílie.

V roce 2006 oznámily Francie a Velká Británie plán na výrobu společné letadlové lodi. Ve Francii se pro tuto nástupkyni zvažoval název Kardinál Richelieu podle výrazné osobnosti francouzského státu a politiky 17. století. Kvůli nedostatku peněz ale Paříž před sedmi lety práce na projektu ukončila.

Video: Děsí vás čísla o obětech koronaviru? Nemusejí. Každodenní realita je mnohem horší

Spočítali jsme, proč není strach z vysokého počtu mrtvých na místě. Shrnuje Martin Veselovský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 2 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy