* První výsledky potvrdily očekávání: nacionalisté zvítězili * Účast byla o něco vyšší, než se očekávalo
Sarajevo - Tři miliony voličů rozhodovaly o složení zastupitelstev ve 149 městech Bosny a Hercegoviny. Nedělní volby se odlišovaly od komunálních voleb v západní Evropě. Byly plné nacionalistických projevů.
Podle prvních, předběžných výsledků, se starosty a zastupiteli ve většině měst a obcí Bosny a Hercegoviny stali zástupci nacionalistických stran. Své dominantní postavení potvrdili v Republice srbské sociální demokraté tamního premiéra Milorada Dodika, kteří si oproti minulým volbám výrazně polepšili.
V převážně muslimských oblastech zvítězili zástupci nacionalistické Strany demokratické akce (SDA) a křesla získala i Strana pro Bosnu a Hercegovinu Harise Silajdžiče. Také v Chorvaty obývaných oblastech pravděpodobně zvítězí nacionalistické strany.
Multietnické strany získaly větší počet křesel pouze ve velkých městech.
Předseda monitorovací volební skupiny ACIPS Sanel Huskič agentuře AFP potvrdil, že kampaně kandidátů byly ve většině případů zaměřené na emotivní nacionalistická gesta, které nemají žádnou souvislost s komunální politikou.
Kandidáti se naopak soustředili na etnické otázky a další témata týkající se obvyklé politiky na státní úrovni.
"Strany tvrdé linie používají nacionalistickou rétoriku, protože je to karta, která vždy vítězí," říká Sanel Huskič z institutu ACIPS, který spadá pod sarajevskou univerzitu. Tento institut v průběhu kampaně vyhodnotil 5 tisíc politických prohlášení. Závěrem výzkumu bylo, že 74 procent z nich se zabývalo otázkami, které s komunální politikou nesouvisely. Jen dvě procenta projevů se týkala toho, jak zlepšit život v místě, kde politici kandidují.
Mimo národnostní otázky se politici zabývali například také ústavou země, sčítáním lidu nebo evropskou integrací.
Volební účast vyšší na venkově
"Nacionalistická rétorika je pro politiky výbornou záminkou pro to, aby nemuseli předložit žádnou vizi strategie nebo prosperity této země," řekla AFP analytička Tanja Topičová, která zmínila své obavy z nízké volební účasti, protože se mezi lidmi šíří apatie daná nespokojeností s politikou v zemi.
Její slova se podle prvních údajů částečně potvrzují. K urnám přišlo asi 55 procent voličů. Zatímco v malých městech a na vesnicích své hlasy odevzdalo od 55 do 70 procent obyvatel, ve větších městech - jakými je Sarajevo či Banja Luka, to bylo okolo 40 procent.
Volební účast v Bosně a Hercegovině v posledních letech trvale klesá. V nedělních volbách však nakonec byla vyšší, než se předpokládalo.
V zemi i třináct let po konci občanské války, při které zemřelo na území Bosny a Hercegoviny až 100 tisíc lidí, přetrvává etnické a politické napětí.
Politické uspořádání je nyní v zemi složité. Jde o konfederační stát rozdělený na muslimsko-chorvatskou federaci a Republiku srbskou. Každý z federativních států má vlastní vládu a další orgány, navíc nad nimi stojí společná vláda Bosny a Hercegoviny.
Z posledních parlamentních voleb v roce 2006 vzešly dvě klíčové postavy a rivalové: předseda trojčlenného předsednictva, muslim Haris Silajdžič, a bosenskosrbský premiér Milorad Dodik. Na dění v zemi kromě toho stále dohlíží Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, slovenský diplomat Miroslav Lajčák.
Bosna a Hercegovina sice již podepsala Stabilizační a asociační dohodu, která je prvním krokem na cestě do EU, řada reforem však na přijetí stále čeká.
| Podívejte se na sérii reportáží ze současné Bosny |
