Bogotá - Kolumbijci zvolili starostou hlavního města Bogoty bývalého levicového partyzána Gustava Petra.
Ten se tak stává druhým nejmocnějším mužem v zemi po prezidentu Juanu Manuelu Santosovi, proti němuž minulý rok neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách.
Jednapadesátiletý Petro byl členem ozbrojené levicové gerily Hnutí 19. dubna (Movimiento 19 de abril, M-19), které se však koncem 80. let vzdalo ozbrojeného boje.
Za členství v něm si nový starosta Bogoty dokonce odseděl dva roky ve vězení, pak byl však amnestován.
Nedělní hlasování v kolumbijských komunálních volbách se k úlevě úřadů obešlo bez násilí. Volební kampaň byla divoká, a tak byly obavy na místě.
Z více než 100 000 oficiálních kandidátů na nejrůznější lokální posty bylo 41 zavražděno. Podezření padá především na levicové gerily a kriminální gangy financované drogovými kartely, které si chtěly zajistit zvolení svých favoritů.
Movimiento 19 de abril
M-19 je nyní mnohem méně známé než gerila Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), která stále nesložila zbraně a působí zemi dál obrovské problémy.
V 80. letech ale M-19 patřilo k nejagresivnějším levicovým skupinám v Kolumbii a do povědomí světa vstoupilo například obsazením velvyslanectví Dominikánské republiky v Kolumbii v únoru roku 1980.
Na této ambasádě tehdy probíhala recepce, což umožnilo členům M-19 vzít jako rukojmí 14 velvyslanců včetně amerického.
Následná vyjednávání však vedla k propuštění všech diplomatů a únoscům bylo za to umožněno odejít do exilu na Kubu.
O pět let později členové M-19 obsadili justiční palác, v němž sídlil také Nejvyšší soud Kolumbie. Jako rukojmí vzali 300 právníků a všechny členy Nejvyššího soudu.
Při následné osvobozovací akci vládních sil zahynulo více než 100 osob včetně 11 z 21 soudců Nejvyššího soudu. Na konci 80. let se ale M-19 - na rozdíl od FARC - vzdalo ozbrojeného boje a jeho bývalí členové se od té doby snaží svých cílů dosahovat politickou cestou.
Řada z nich je úspěšná na komunální úrovni.
"Usmíření je možné"
Gustavo Petro považuje své zvolení za důkaz toho, že Kolumbijci si přejí usmíření a že toto usmíření je možné. "Bogotá říká ano usmíření, ano míru," prohlásil po oznámení výsledků z celkem 84 procent volebních stanic v hlavním městě.
Petro, který je povoláním ekonom, se ujme funkce v lednu a převezme město v hospodářské a politické krizi. Jeho předchůdce Samuel Moreno musel rezignovat a v září byl vzat do vazby na základě obvinění z braní úplatků.
Petro proto založil svou úspěšnou volební kampaň na boji proti korupci. Jeho zvolení starostou Bogoty je velkým neúspěchem pro bývalého kolumbijského prezidenta Alvara Uribeho, úspěšného bojovníka proti levicové gerile FARC.
Uribe má na kolumbijské politické scéně stále velký vliv a snažil se prosadit do funkce starosty hlavního města svého oblíbence Enriqueho Penalosu.
