Tokio - Dvacetikilometrový pás kolem jaderné elektrárny Fukušima se změní v mrtvou zónu. Japonská vláda ve středu oznámila, že sem lidem zakáže vstup.
Tokio chystá zákon, kterým zónu prohlásí za "oblast nebezpečí", informovala agentura Kjódó. Chce tak uchránit tamní obyvatelstvo před zdravotními komplikacemi, které by jim mohlo způsobit životu nebezpečné radioaktivní záření.
I když úřady před vstupem do evakuovaných vesnic a měst už několikrát důrazně varovaly, Japonců, kteří se vracejí, je čím dál víc.
Do svých neobydlených domů, odkud je po explozi dvou reaktorů elektrárny vyhnalo vládní nařízení o evakuaci, jezdí pro své osobní věci, cennosti i za dobytkem, který tu byli nuceni zanechat.
V zóně do 30 kilometrů od Fukušimy zůstaly i desítky - hlavně starých a nemocných - lidí. Příbuzní, nouzově ubytovaní v evakuačních centrech, je často jezdí navštěvovat.
Zákaz vstupu má platit i v obcích, které jsou vzdáleny někdy i více než 30 kilometrů od elektrárny.
V deseti až na výjimky vylidněných městech a vesnicích do 20 kilometrů od Fukušimy žilo před ničivým zemětřesením a následnou vlnou tsunami 70 až 80 tisíc lidí.
Své domovy budou Japonci z postižené oblasti zřejmě nuceni opustit natrvalo. Většina z nich teď přežívá v provizorních ubytovnách, kde má každý pro sebe jen pár čtverečních metrů.
Tokio mezitím spřádá plány, co s lidmi bez přístřeší dál. Premiér Naoto Kan například zvažuje, že nechá v provincii Fukušima pro evakuované vybudovat zbrusu nové město.
Ispirovat se chce příkladem z Evropy - modelem ekologického "zahradního města", v němž by našlo domov až 100 tisíc lidí.
Koncept "zahradního města" vymyslel v roce 1898 Brit Ebenezer Howard. Postupně ho od něj převzalo několik evropských zemí. Oblíbený byl zejména v Německu, upozorňuje švýcarský list Tagesanzeiger.
Původním Hoeardovým záměrem bylo vybudovat město, kam by se ze špinavých a přeplněných průmyslových aglomerací ve Velké Británii vystěhovali dělníci. Domy měly být ve vlastnictví jakéhosi společného družstva, stejně jako půda, na nichž stojí.
Každý člen družstva měl mít doživotní právo dům nebo byt v zahradním městě užívat.
Města měla mít také zvláštní architektonickou strukturu - měla být tvořena soustřednými kruhy zástavby, s velkým parkem uprostřed.
Postupem času se ale z původní "socialistické" myšlenky vyvinul jednodušší koncept: obytná zóna s nízkými budovami a velkým množstvím zeleně.
Kterou z variant "zahradního města" upřednostňuje, japonský premiér Kan neupřesnil.
Jisté je ale jedno: s přesunem obyvatelstva do nových měst a vesnic to nebude mít jednoduché. Japonci totiž na svých domech, které často obývaly už generace jejich předků, lpí.
Minulý týden tak například do médií pronikla zpráva, že se v Iitate, 40 kilometrů od elektrárny Fukušima, zabil 104letý muž. K sebevraždě se prý nejstarší obyvatel vesnice odhodlal poté, co se dozvěděl, že ho čeká evakuace.
