Dublin - Lisabonská smlouva je - soudě podle volebních spotů - oblíbeným strašákem v české kampani před eurovolbami.
Brojí proti ní jak etablované politické strany (nebo alespoň jejich části), tak uskupení nová. Na její kritice založily program Strana svobodých občanů Petra Macha, Libertas Vlastimila Tlustého či Suverenita Jany Bobošíkové.
Čeští euroskeptici většinou přejímají argumentaci prezidenta Václava Klause: Lisabon je mrtvý, protože ho jeden členský stát, Irsko, odmítl v referendu.
Jenže: veřejné mínění v Irsku se v posledních měsících radikálně proměnilo. "Ne Lisabonu" se tak z Česka ozvývá mnohem hlasitěji, než ze země, kterou si zdejší euroskeptici zvolili jako svůj vzor.
Odpůrci jsou v menšině
Kdyby se o Lisabonské smlouvě v Irsku hlasovalo dnes, bez problémů by prošla. Nástupkyni zkrachovalé euroústavy by podle čerstvého průzkumu, který na objednávku listu Irish Times provedla společnost TNS mrbi a jehož výsledky byly zveřejněny právě dnes, podpořilo 54 procent dotázaných, zatímco proti by jich hlasovalo jen 28.
Oproti poslednímu šetření tak tábor příznivců o dvě procenta posílil, zatímco odpůrci o procento oslabili. Při vynechání nerozhodnutých voličů by plebiscit podle propočtů skončil výrazným vítězstvím proevropského tábora: 66 procent ku 34.
Když Irové o reformní smlouvě rozhodovali u volebních uren loni v červnu, skončilo to obráceně - 53,4 procenta voličů bylo proti, 46,6 procenta pro.
"Ano" by v novém referendu podle průzkumů veřejného mínění řekli především voliči vládní strany Fianna Fáil; dokument podporují až dvě třetiny z nich. Pro je ale i většina irských labouristů.
Naopak negativně se k Lisabonu tradičně staví příznivci nacionalistů ze Sinn Féin: téměř polovina z nich ho odmítá, necelá třetina je pro.
Druhé referendum je v Irsku naplánováno na letošní říjen. Tedy na stejný měsíc, kdy se v Česku uskuteční předčasné parlamentní volby.
Mocné slovo církve
A co za "přerodem" irských voličů stojí? Podle tamních analytiků dvě věci: mizerná ekonomická situace a přímluva mocné katolické církve.
Hospodářská krize na Iry dopadla citelněji, než na zbytek Evropy. A to hlavně kvůli silnému propojení s americkou ekonomikou, které není momentálně v kurzu.
K Evropě se navíc otevřeně přihlásili vlivní irští biskupové, což je na irské politické scéně novinka. Před referendem v červnu 2008 katolické špičky mlčely.
Garance pro Iry
Navíc: aby zabránily dalšímu - tentokrát bezesporu "smrtícímu" - fiasku, rozhodly zbylé země unie, že Irsku poskytnou jisté garance.
"Irské zvláštnosti zohlední dokument, o jehož znění se rozhodne na summitu 18. a 19. června v Bruselu," vysvětlil dosluhující předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering v rozhovoru pro stanici ARD.
Obsahovat má například ujištění, že eurosmlouva nijak neovlivní irský zákaz potratů a nepodkope svrchovanost Irů v daňových záležitostech.
Těsně před volbami do Evropského parlamentu chybí pod Lisabonem pouhé čtyři "podpisy". Kromě irského "ano" v referendu se čeká na souhlas tří evropských prezidentů: Němce Horsta Köhlera, který by si mohl už koncem června vyslechnout stanovisko německého ústavního soudu, Poláka Lecha Kaczynského a Čecha Václava Klause.