Teherán - Nejvyšší duchovní vůdce Íránu Alí Chameneí opět přitvrdil ve své snaze kontrolovat dění v zemi.
Na schůzce s knihovníky a zástupci knižního průmyslu prohlásil, že čtení knih je sice záslužná věc, nicméně "ne všechny knihy jsou nutně prospěšné," obzvlášť ty, které v sobě skrývají "skryté politické motivy".
Jeho tvrzení - další z nekonečné řady názorů, které stále víc a víc zpřísňují společenské a kulturní poměry v zemi - rozhořčilo bývalého íránského ministra kultury Ataolláha Moheradžeráního, jež se dřív snažil o kulturní obrodu za vlády reformního prezidenta Mohammada Chátamího. Teď žije v londýnském exilu.
"Myslím, že mluví o knihách, které by mohly zpochybnit jeho vlastní pozici a moc," pověděl Moheradžerání listu Guardian.
Orwellovské zákazy
Íránští spisovatelé si už dlouho stěžují na cenzuru, kterou musí jejich díla před vydáním projít. Kontrolní postupy úřadů připomínají Orwellův román "1984". Cenzoři vyškrtávají slova jako "pes", "milovaný", "znásilnění", "vepřové" nebo "tanec". "Víno" běžně nahrazují "kávou".
Není výjimkou, že mluví i do stylu textů. Nelíbí se jim třeba depresivní pasáže nebo určitý rytmus v básních.
"Stejně jako v případě nebezpečných, návykových drog plných jedu, které nejsou dostupné každému ... nemáme ani my, vydavatelé, knihovníci a zástupci oficiálního knižního průmyslu, právo zpřístupnit takové knihy lidem bez vzdělání," řekl na setkání s knihovníky dvaasedmdesátiletý Chameneí. Jeho názory platí za oficiální politiku státu.
"Měli bychom nabízet jen zdravé a dobré knihy," dodal.
Jedovatý Coelho
Které knihy jsou podle íránského režimu nezdravé? V uplynulých letech cenzura zakázala například Platóna, Jamese Joyce, Gabriela Garciu Márqueze, Kurta Vonneguta či Paula Coelha.
Podle Mohadžeráního je Chameneí velkým fanouškem literatury. Jeho názory ale odrážejí tradiční mentalitu íránských duchovních.
"Hledí na sebe jako na pastýře, který vede stádo ovcí. Takový pohled na svět ale v dnešní době nemá smysl," soudí bývalý ministr kultury.
Íránským spisovatelům tak zatím nezbývá nic jiného, než literární poměry v zemi úplně obejít a vydávat své knihy v zahraničí.
