Stuttgart - Zahájení sjezdu pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) se asi o hodinu opozdilo kvůli protestům stovek levicových demonstrantů. Ti účastníkům kongresu bránili dostat se dovnitř, dokud proti nim policie nepoužila slzný plyn. Zadrženo bylo asi 400 lidí.
Jako host vystoupil na sjezdu bývalý český prezident Václav Klaus, jehož projev několikrát přerušil bouřlivý potlesk. Klaus se ve svém vystoupení označil za "opravdového fanouška" strany, která je podle něj "důležitá i pro nás v sousední zemi".
"Démonizaci" AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za "absurdní" a "lživou". "Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii," řekl exprezident s tím, že strana musí "odmítnout zničující politickou korektnost".
Účastníky kongresu Klaus vyzval, aby se pokusili jasněji definovat ideologické zakotvení své strany. K tomu podle něj patří například to, aby strana řekla "něco k Evropě, k migraci, ke stále rostoucí regulaci a manipulaci našeho hospodářství a soukromého života, ke zničujícím útokům na naše tradice, zvyky, obyčeje a hodnoty, které patří nám a které jsme zdědili od našich rodičů a prarodičů". "Musíte popsat beznadějnou slepou uličku dnešního evropského vývoje a ukázat cestu z ní," dodal exprezident.
Klaus podpořil AfD už v polovině března na shromáždění před volbami ve třech německých spolkových zemích - Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. Evropu tehdy označil za "nebezpečné bojiště".
Před budovou, kde se nynější víkendový sjezd koná, bylo nasazeno asi 1000 příslušníků bezpečnostních složek. Podle agentury AFP vypukly v jednu chvíli střety mezi členy strany a levicovými aktivisty. Demonstranti mimo jiné zapalovali pneumatiky a házeli dělobuchy. Policie zadržela asi 400 protestujících a pomáhala doprovázet jednotlivé členy AfD dovnitř budovy. Kongres se účastní na 2400 členů strany.
Zákaz šátků a obřízek
Alternativa pro Německo vystupuje otevřeně jako protiislámská strana. Nedávno se nechala slyšet, že chce zakázat veřejné projevy muslimské víry v zemi. Islám je totiž podle ní v rozporu s německou ústavou. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) postoj AfD tedy kritizovaly, podle nich strana projevuje extremistické názory. Muslimská rada reagovala přirovnáním AfD k Hitlerově nacistické straně.
Představitelé AfD vyzvali ke všeobecnému zákazu nošení burky a nikábu, tedy oděvů, které zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádají také, aby ve školách bylo učitelkám i žákyním zakázáno nosit na hlavě šátek, který je podle strany projevem utlačování žen. Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů i židů.
AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře staví proti imigraci. Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhaltsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu.
