Praha - Nedávné teroristické útoky v Petrohradě a Stockholmu obrátily pozornost ke Střední Asii a jmenovitě k Uzbekistánu, odkud podle policie pocházeli oba útočníci.
Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale tvrdí, že oba případy nejde úplně srovnávat a motivace byla nejspíš rozdílná.
"Já se zatím nechci moc bavit o petrohradském útoku, protože upřímně řečeno příliš nevěřím verzi ruské policie, spousta věcí tam nehraje," říká Daniil Kislov.
"Říkají třeba, že našli u nějaké ženy granát, který nosila v kabelce. I ten atentátník nevypadá jako terorista. Musíme počkat, až budeme vědět víc," dodává Kislov.
A.cz: Jak ale v tomto kontextu vidíte případ atentátníka ze Stockholmu?
Daniil Kislov: Tam je to trochu jasnější.
Klíčové podle mne bylo to, že mu švédské úřady zamítly žádost o azyl. V roce 2015 deportovalo Norsko skupinu asi 35 Uzbeků, kteří neuspěli s žádostí o azyl.
Tehdy byli ti lidé všichni okamžitě zatčeni na letišti v Uzbekistánu a většina skončila ve vězení.
Po půl roce tamní státní televize odvysílala film, ve kterém je všechny obvinila z toho, že založili džihádistickou skupinu a také že jde o homosexuály.
Od té doby samozřejmě všichni Uzbekové vědí, co je čeká, když se vrátí domů.
A.cz: Je Uzbekistán takovým islamistickým podhoubím pro teroristické organizace, jak na první pohled po útocích vypadá?
To je do značné míry iluze.
Třeba uzbecký Samarkand, odkud pocházel stockholmský útočník, je do značné míry sekulární, turistické město.
Především je třeba říct, že Uzbekistán je tvrdě policejní stát a agenti tajných služeb pátrají po sebemenším náznaku neposlušnosti. Chodí i za rodiči lidí, kteří odjeli za prací do Ruska, a zjišťují, kde jsou a co dělají.
Pak si je zvou na výslechy, když přijedou na svátky za rodinou, a běda, pokud by měli třeba razítko v pase z Turecka.
A.cz: Jak vychází Uzbekistán ze srovnání s jinými středoasijskými zeměmi?
Ve všech státech regionu jsou džihádistické a islamistické organizace typu Hízb ut Tahrír zakázány.
Jediným místem, kde tyto skupiny pololegálně fungují, je jih Kyrgyzstánu, obývaný hlavně etnickými Uzbeky. To je ale hlavně kvůli tomu, že stát tam obecně má dost omezenou moc.
Odtud, z města Oš, pocházel i onen údajný petrohradský útočník. I když podle všech dostupných zpráv, když se tam nacházel, tak žádné kontakty s islamisty neměl.
Pokud se ale podíváte na to, kdo ze Střední Asie odešel bojovat na stranu Islámského státu do Sýrie, najdete tam hodně Kazachů, Kyrgyzů nebo Tádžiků.
Většina tam ale odchází ne z domovských zemí, ale z Ruska.
A.cz: Jak vlastně takový nábor teroristických organizací probíhá?
Velice jednoduše.
Po stavbách, včetně ruského hlavního města Moskvy, chodí verbíři, většinou původem z Kavkazu, a slibují peníze.
Ideologicky motivovaných džihádistů je mezi těmi bojovníky tak deset až dvacet procent. Zbytek si jel vydělat.
Před dvěma lety nabízeli verbíři dva tisíce dolarů na ruku a potom výplatu padesát dolarů denně. Ti lidé si přijeli do Ruska vydělat, ale je to těžké. Pracovní povolení je drahé, musíte platit úplatky policistům, bydlíte někde na ubytovně s dalšími deseti lidmi.
A teď za vámi přijdou s takovouhle nabídkou.
Důležité taky je, že ti lidé často nejsou nějací Einsteinové. Absolvovali školy, jejichž úroveň zoufale klesla. Schopnost těchto lidí se orientovat ve světě je hodně omezená.
A.cz: Co se s takovými lidmi potom většinou děje?
Hodně z nich zahynulo, ale dost lidí by se rádo ze spáru radikálů na Blízkém východě nějak dostalo. Třeba chvíli bojovali, pak ale přišla deziluze, že to není takové, jak si mysleli.
Jenže domů do Ruska nebo Střední Asie se rozhodně vrátit nemůžou, protože by okamžitě skončili ve vězení.
Takže určitá část z nich utekla ze Sýrie do Turecka. Podle toho, co vím, tak může jít o několik tisíc lidí.
Dost pravděpodobně se budou pak snažit dostat dál do Evropy.
