Tunis - Nejméně polovina z více než pěti milionů registrovaných voličů v Tunisku využila nedělní příležitosti odevzdat hlas v parlamentních volbách.
Své zástupce na příštích pět let v zákonodárném sboru Tunisané vybírali poprvé od chvíle, kdy před čtyřmi lety svrhli dlouholetý režim. Volby se označují za klíčové pro demokratický vývoj v zemi.
Odhady výsledků z volebních místností nejsou. Politické strany by mohly začít oznamovat první předběžné výsledky již v neděli večer, napsala agentura AP.
Na 5,3 milionu oprávněných voličů vybíralo ze 13 tisíc kandidátů, mezi nimiž jsou sekulární politici i příznivci islamistů. Šance obou táborů na konečný zisk míst v zákonodárném sboru o 217 členech se těžko odhadují. Má se ale za to, že umírněná islamistická Strana obnovy si vedla dobře.
Mnoho volebních místností hlásilo vysokou účast. Hodinu před jejich uzavřením odvolilo podle státní televize 65 procent voličů. Výsledky se očekávají ve středu, uvedl server BBC.
Hlasování se odehrávalo za přísných bezpečnostních opatření. Úřady, které se obávají možných provokací a násilností ze strany islamistů, mobilizovaly v místech hlasování celkem na 60 tisíc policistů a 20 tisíc vojáků. Zprávy o násilnostech se neobjevily.
"Našel jsem zde dlouhou frontu a to mě naplňuje radostí a ukazuje, že Tunisanům velmi záleží na demokracii," řekl podle agentury AFP jeden z voličů v předměstí Tunisu.
Volby se konaly podle nové ústavy přijaté letos v lednu a označované za jednu z nejliberálnějších ze zemí v regionu. Poskytuje širokou náboženskou svobodu a jako první v arabském světě zaručuje ženám stejná práva jako mužům. Spolu s prezidentskými volbami, jejichž první kolo bude 23. listopadu, mají dnešní volby Tunisku přinést po čtyřech letech od revoluce stabilitu.
Nezávislí pozorovatelé během dne zaznamenali množství nesrovnalostí. Někde prý byli lidé přímo ve volebních místnostech vybízeni, aby zvolili určitou stranu, nebo jim bylo za hlas zaplaceno, napsala agentura AP.
Tunisané byli první z občanů arabských zemí, kteří koncem roku 2010 povstali proti vládě. Potom se rozpoutaly revoluce známé jako arabské jaro. Tuniská revoluce vedla ke svržení bývalého prezidenta Zína Abdidína bin Alího, ale pak se země propadla do vleklé krize. Volby vyhráli islamisté ze Strany obnovy, kteří však měli mnoho odpůrců. Po sérii násilí a protestů následovalo dlouhé vyjednávání s opozicí. Strana obnovy poté odstoupila a dohodla se na sestavení nepolitického kabinetu.
Chybí přesvědčivá politická síla
Podle analytiků se však opozici do voleb nepodařilo vytvořit přesvědčivou politickou sílu a Strana obnovy zůstává nadále nejlépe organizovanou a nejjednotnější formací. Za nejsilnější sekulární stranu se považuje Nidáa Túnis (Hlas Tuniska) někdejšího premiéra Kaída Sibsího. Ta by mohla podle odhadů získat až 80 parlamentních křesel. Někteří analytici se domnívají, že Nidáa spolu se Stranou obnovy mohou mít až 145 křesel.
Tuniský přechod k demokratičtějšímu uspořádání se chápe jako vzor pro další státy v regionu, kterým se po svržení dlouhodobých režimů nepodařilo zatím zastavit násilnosti a zmírnit napětí mezi znepřátelenými tábory. Tuniský premiér Mahdí Džumaa v sobotu prohlásil, že tuniské volby jsou "nadějí" pro arabský svět.
Tunisanům dnes k demokratickému zvolení nového parlamentu poblahopřál americký prezident Barack Obama, informovala agentura AFP.
