Když džihád vstoupí do srdce muže, už ho neopustí

Roman Gazdík
5. 1. 2010 17:20
Jordánský doktor získal důvěru CIA, ve skutečnosti však pracoval proti Američanům

Washington - "Už od malička jsem měl předpoklady pro to, abych miloval džihád a mučednictví. Když láska k džihádu vstoupí do srdce muže, neopustí ho ani, kdyby se o to pokoušel."

Tato slova pronesl v interview pro magazín "Přední voj Chorásánu" loni v září Humam Chalíl Abú Mulal Baláví, tehdy už agent jordánské rozvědky i americké CIA.

A přestože jeho nadřízení agenti o tomto interview podle deníku The Washington Post zřejmě věděli, mohli jej považovat za součást Balávího krytí. Úkolem tohoto muže totiž bylo uvnitř Al-Káidy vypátrat místo pobytu muže číslo dvě a ideologického vůdce organizace Ajmána Zavahrího.

Neschopnost ani po osmi letech od jedenáctého září dopadnout vrchní šéfy skupiny, která tento teroristický útok způsobila, je často zmiňována jako velká prohra amerických rozvědek. Šéf Pentagonu Robert Gates nedávno dokonce prohlásil, že hodnověrné informace o pobytu Usámy Bin Ládina neviděl už "roky".

Chladnokrevnost atentátníka

Baláví však USA v pátrání po šéfech Al-Káidy nepomohl. Ve zmíněném interview totiž hovořil pravdu a 30. prosince se odpálil na předsunuté základně USA Chapman na východě Afghánistánu a zabil zde čtyři agenty CIA, tři jejich kontraktory i svůj jordánský kontakt, se kterým spolupracoval déle než rok.

K útoku se přihlášil Taliban. Ten tvrdí, že atentátníkem byl rekrut afghánské armády, to je však ve světle posledních informací nepravděpodobné.
K útoku se přihlášil Taliban. Ten tvrdí, že atentátníkem byl rekrut afghánské armády, to je však ve světle posledních informací nepravděpodobné. | Foto: Reuters

Poukázal tak na velký problém, se kterým se západní rozvědky v boji s terorismem potýkají - schopnost atentátníků chladnokrevně čekat mnoho měsíců na ten správný okamžik pro sebevražednou akci.

"Pokud je před nimi vysloveno jméno mučedníka, kterého znají, zjistíte, že jejich krev v žilách ztuhne, jako kdyby to byla kapka rosy na okvětních lístcích překrásné květiny," vyznal se Baláví v září z obdivu ke stoickému klidu sebevražedných atentátníků.

"Zjistíte, že pláč v jejich bloudících očích hovoří více než by mohly jakékoliv výkřiky," prohlásil dle překladu, který pořídila americká organizace SITE Intelligence Group monitorující extremistické stránky na internetu.

Pod dohledem králova bratrance

Podle televize Al-Džazíra šestatřicetiletý Baláví pocházel z jordánského města Zarká, kde se narodil také bývalý šéf Al-Káidy v Iráku Abú Musá Zarkáví. Podobně jako jeho terč Zavahrí byl Baláví doktorem.

Ajmán Zavahrí zvaný také
Ajmán Zavahrí zvaný také | Foto: Reuters

Podle SITE Baláví přispíval na džihádistickou internetovou stránku Hizba, kterou později i spravoval. Jordánci jej kvůli jeho extremistickým aktivitám zatkli na konci roku 2007 a rozvědka z něj poté udělala svého informátora

Jordánské tajné služby úzce spolupracují s USA a Jordánsko je vedle Egypta také jediným arabským státem udržujícím diplomatické styky s Izraelem.

Baláví byl pod dohledem Šarífa Alího Bin Zeída, agenta rozvědky a bratrance jordánského krále Abdalláha II. Právě Bin Zeíd byl oním Jordáncem, který zemřel při Balávího sebevražedném atentátu.

Pod Bin Zeídovým vedením pracoval Baláví ve východoafghánské provincii Chóst a jeho výsledky byly údajně takové, že mu Jordánci i Američané důvěřovali. Před příjezdem na základnu Chapman minulý týden svým nadřízeným oznámil, že se mu podařilo o Zavahrím získat nové informace. Oklamal i svou rodinu, podle zpravodaje BBC, který mluvil s jeho příbuzným v Zarká, se domnívala, že je v Turecku.

Risk nevyšel

Vzhledem k tomu, že se v něm snažili Američané vzbudit pocit vzájemné důvěry, neprošel po příjezdu na základnu bezpečností kontrolou.

"Když po někom chcete, aby pro vás riskoval svůj život, musíte si ho získat a ukázat, že mu také věříte. Proto tito lidé často nejsou nuceni podrobovat se bezpečnostním prohlídkám," řekl nejmenovaný bývalý zaměstnanec CIA agentuře AP.

Tentokrát však taktika "risk, nebo zisk" nevyšla. Výsledkem tak byl nejničivější útok na zaměstnance CIA od sebevražedného atentátu na americkou ambasádu v Bejrútu v dubnu 1983. Tehdy v Libanonu zemřelo 63 lidí včetně osmi zaměstnanců americké civilní rozvědky.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Třináct obětí při sebevražedném útoku v Kábulu

Nejméně 13 obětí včetně dětí a 30 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát u školy v Kábulu. Zranění některých jsou vážná, takže počet obětí může vzrůst. Islamistické hnutí Tálibán odpovědnost za útok odmítlo. "Sebevražedný útočník se snažil dostat do školy, ale její ochranka si ho všimla. Poté se útočník odpálil v blízkosti školy," citovala agentura AFP afghánské ministerstvo vnitra. Dnešní útok se odehrál jen dva dny poté, co při náletu afghánské armády, který zasáhl náboženskou školu v severovýchodní provincii Tachár, zahynulo nejméně 12 lidí, včetně dětí. Nálet byl namířen proti hnutí Tálibán, které krátce předtím ve stejné provincii zabilo téměř čtyři desítky příslušníků afghánských jednotek.

Další zprávy