Berlín – Internetoví hráči jako Facebook a Google silně ovlivní výsledek parlamentních voleb v roce 2017, bojí se německá kancléřka Angela Merkelová.
Své obavy vyslovila předsedkyně Křesťansko-demokratické unie (CDU) na nedávné mediální konferenci v Mnichově, která se zabývala právě vlivem Googlu a Facebooku na politické dění. V případě Googlu mluvila kancléřka hlavně o algoritmu zobrazování obsahu. Nikdo zvenčí podle ní netuší, jaká kritéria firmy pro filtrování příspěvků používají.
Nebezpečím Facebooku je zase silný vliv hoaxů a nepravdivých nebo neúplných zpráv, které se pak lavinovitě šíří internetem. Nebo jeho schopnost filtrovat určitý druh zpráv pro cílovou skupinu.
Problém vzbudil velkou diskusi už i při nedávných prezidentských volbách v USA, po kterých se například šéf Facebooku Mark Zuckerberg bránil ostré kritice za to, že jeho síť silně ovlivnila výsledek hlasování.
Čtvrtina Němců "facebookuje" každý den
Facebook má celosvětově téměř 1,8 miliardy aktivních uživatelů, z toho 29 milionů v Německu. Víc než 22 milionů uživatelů ve Spolkové republice se na něj přihlašuje každý den. To je celá jedna čtvrtina populace země.
V Německu je navíc běžné, že mnoho okrajových politických skupin i krajní pravice používá Facebook jako odrazový můstek, kde se snaží nahnat první voliče. Díky této sociální síti vstoupila do širšího povědomí například i protiislámská Pegida.
Merkelovou i mnoho dalších politiků z jiných zemí znepokojuje také to, že Facebook zobrazuje uživateli více a více podobných příspěvků na témata, která si nejčastěji vyhledává.
A že Facebook zná některé své uživatele opravdu dobře. Údaje o věku, místu bydliště, přátelích či navštěvovaných stránkách napomáhají firmě k tomu, aby profily lidí politicky roztřídila.
Svou službu plní velmi dobře také magické tlačítko "To se mi líbí". Uživatelé, kteří dají "lajk" stránce Angely Merkelové a její CDU, logicky zřejmě nebudou hlasovat pro levici.
Google je na tom podobně. Nedávná studie Američanů zkoumala možný vliv společnosti na rozhodnutí uživatelů koho volit v prezidentských volbách. Výsledky studie ukázaly, že dvaceti procentům nerozhodných voličů nevědomky "pomohl" algoritmus pro vyhledávání, který Google používá. Ten rozhoduje o tom, v jakém pořadí se stránky zobrazí ve výsledku vyhledávání.
Máme obavy
Politici nejsou jediní, kteří se obávají dopadů sociálních sítí. Na možné riziko upozorňují i odborníci, podle kterých by Facebook mohl záměrně mobilizovat k volbám určité skupiny lidí a stát se tak skrytým politickým hráčem.
Třeba tak, že bude tato sociální síť rozesílat jen určité skupině obyvatelstva upozornění, aby šla k volbám. A sice skupině, která bude pravděpodobně hlasovat pro nějakou konkrétní stranu, která si zaplatí inzerci na Facebooku.
Jak Google, tak Facebook chtějí získat politiky jako své uživatele. Výnosy z reklam politických stran i kandidátů jsou součástí jejich obchodní strategie.
Facebook například v Berlíně uspořádal několik workshopů pro politicky aktivní Němce a vydal publikaci Průvodce pro politiky a funkcionáře. Příručka popisuje, jak se pohybovat v prostředí politických kampaní na největší sociální síti na světě.
Vítězství Trumpa? Možná vina Facebooku
Obě americké společnosti přesto trvají na tom, že se neřídí politickou agendou a trvají na své neutralitě. "Facebook by se nikdy nepokusil řídit volby," vyvracela už v roce 2014 domněnky politiků a odborníků provozní ředitelka Facebooku Sheryl Sandbergová.
Také Google popírá jakékoliv ovlivňování uživatelů. "Pokud bychom opustili tuhle zásadu, důvěra lidí v naši společnost by postupně klesla," uvedla podle německého serveru Spiegel online firma ve svém prohlášení.
Existuje ale řada důvodů, které tuto neutralitu zpochybňují.
Zejména výsledky letošních amerických prezidentských voleb vzbudily hodně otázek o tom, jak moc se Facebook podílel na vítězství Donalda Trumpa. Podle některých expertů totiž dával větší prostor zprávám, které vyzdvihovaly realitního magnáta. Hlavně nerovnoměrným posílením vlivu doposud marginálních a kontroverzních politických uskupení i médií.
Německá kancléřka se stala v nedávné minulosti terčem podobných internetových skupin, které německé tajné služby podezřívají z napojení na Rusko. Obavy Merkelové, že bude v nadcházejících parlamentních volbách čelit silné smršti z internetu – dramaticky zesílené hráči jako Google nebo Facebook – proto nejsou úplně neopodstatněné.
Ruska se německé úřady obávají i při nadcházejících volbách. Podle šéfa německé rozvědky Hanse-Georga Maassena hrozí stejné problémy jako při prezidentských volbách v USA, kdy americká vláda opakovaně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a ze snahy ovlivnit volby.
