Co si na Facebooku nepřečtete? Vše, s čím nesouhlasíte. V USA to začíná mít politické důsledky

Silvie Housková
Aktualizováno 22. 5. 2016 9:20
Facebook popírá, že by schválně potlačoval ve výběru zpráv ty o republikánech. V USA přesto odstartovala diskuse o tom, jak moc Facebook ovlivňuje názory svých uživatelů. Více než 60 procent amerických uživatelů Facebooku už čte politické zprávy pouze na této sociální síti. Nabízeny jsou jim ale pouze takové články, které algoritmus vyhodnotí, že by se jim mohly líbit. Před světem, který lidi pouze utvrzuje v jejich názorech, aniž by jim nabízel i jiné pohledy, už varoval i americký prezident Barack Obama.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Washington - "Toto si na Facebooku nepřečtete," stálo na titulní stránce pravicového bulvárního deníku New York Post.

Deník tak reagoval na studii, podle které Facebook manipuluje se zprávami, které nabízí svým uživatelům, a dostatečně neukazuje ty pravicové.

Skandál došel tak daleko, že se ve středu šéf Facebooku Mark Zuckerberg osobně sešel se sedmnácti vysoce postavenými republikánskými politiky, mediálními experty a poradci.

I když Facebook odmítá, že by se zprávami jakkoliv manipuloval, ve Spojených státech odstartovala debata o tom, jak výrazně jeho algoritmy ovlivňují to, co jeho uživatelé čtou a co si myslí.

Více než 60 procent uživatelů ve Spojených státech už totiž čte politické zprávy pouze na Facebooku. Podle amerického think-tanku Pew Research Center ho jako hlavní zdroj svých informací používají především demokraté. Problém je ale v tom, že Facebook lidem nabízí hlavně to, na co dříve reagovali pozitivně nebo na co pozitivně reagují jejich přátelé.

Dokonce americký prezident Barack Obama nedávno vyjádřil obavy, že republikáni a demokraté žijí v uzavřených světech, které je pouze utvrzují v jejich vlastních názorech. "Potřebujeme vidět také to, co si myslí druhá strana," vyjádřil se podobně tento týden republikánský komentátor Glenn Beck.

Facebook si je toho problému vědom. Minulý měsíc spustil video, které nabádá jeho uživatele, aby si během prezidentské kampaně v USA udrželi "otevřenou mysl".

"Náš úspěch je postaven na tom, že každý může svobodně sdílet vše, co chce. Nedávalo by smysl, kdybychom se snažili potlačovat nějaký politický obsah nebo zabraňovali někomu v tom, aby ho viděl," napsal na Facebooku po schůzce s republikány Zuckerberg s tím, že například právě Donald Trump získal nejvíce facebookových fanoušků ze všech prezidentských kandidátů.

"Facebook má obrovský vliv a moc nad tokem informací," řekl deníku Financial Times Jim Anderson, šéf společnosti SocialFlow, která vyvíjí software pro vydavatele a jiná sociální média.

Mezi experty se proto rozproudila debata, jestli by neměl být Facebook, stejně jako jiná média, za to, jaké zprávy šíří, zodpovědný. Facebook se brání, že není mediální dům, ale sociální síť a články čtenářům doporučuje na základě algoritmu, který bere v potaz jejich dřívější chování na síti.

Obsah článků přitom ani nevytváří. Podle kritiků je ale i algoritmus vytvořen lidmi a argument, že jde o vzoreček, který rozhoduje sám o sobě, nepovažují za přesvědčivý.

Zorné pole uživatelů "nekonečného" internetu se paradoxně velmi zúžilo s tím, jak se technologie začaly "přizpůsobovat" svým klientům.

Google přizpůsobuje vyhledávání svým zákazníkům a nabízí jinou odpověď pro podnikatele a jinou pro levicového aktivistu. Amazon na základě jedné knihy doporučuje, co dál by měl člověk číst. Netflix usnadňuje vyhledávání opět podle návrhů zákazníků. A ve výčtu by se dalo pokračovat.

Debata o tom, jestli nás personalizace technologií neodřezává od odlišných názorů a nezkresluje realitu, se už proto vede několik let. Problém Facebooku, na kterém přes 1,6 miliardy uživatelů tráví v průměru téměř hodinu denně, teď ale přiměl některá média k akci.

Americký deník Wall Street Journal například vyvinul nástroj, díky kterému lze porovnat, jaké informace získává fanoušek republikánů a demokratů o úplně stejném tématu. Také se snaží doporučit čtenářům, jak "přelstít" algoritmus, aby mu Facebook na "zdi" nabízel více různorodých názorů.

Každý člověk má určitou představu, co je přijatelné a co chce ukázat, u Facebooku probíhá to stejné jako v klasických médiích, říká Daniel Dočekal. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 11 minutami

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Premiér Benjamin Netanjahu v reakci prohlásil, že Izrael nyní nálety na Pásmo Gazy znásobí. "Po zhodnocení situace se rozhodlo, že zesílíme jak četnost, tak sílu útoků," prohlásil.

Podle webu The Times of Israel raketa zasáhla v Aškelonu rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy