Doněck/Praha – Bojují za ruskojazyčné obyvatelstvo východní Ukrajiny, pasují se na hráz proti fašismu a bojovníky proti fašistické diktatuře v Kyjevě.
Kdo jsou ti, kteří samozvanou Doněckou lidovou republiku a sousední tzv. Luhanskou lidovou republiku brání proti ukrajinské armádě se zbraní v ruce, v různých uniformách a často i s kuklami zakrývajícími tvář kromě očí, úst a nosu?
Ověřených zpráv je pomálu, ale od chvíle, kdy několik desítek separatistů zemřelo při přestřelce na letišti v Doněcku a od ruské hranice dorazily do města separatistům posily, začíná být o něco jasněji.
Jde o pestrou skládanku bojovníků. Jak z Ukrajiny, tak z různých částí Ruska.
Mrtví z doněckého letiště, které ukrajinská armáda dobyla zpět mohutnou protiofenzivou, jsou občané Ruska. Přiznal to i premiér Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj.
Těla vydaná separatistům převezli přes hranici do Rostova na Donu, kde se soustřeďují dobrovolníci a námezdní vojáci k přesunu na Ukrajinu.
Martin Novák o ofenzivě v Doněcku
Separatisté jsou útokem ukrajinské armády v Doněcku vyděšeni, tak tvrdý úder nečekali, říká v rozhovoru pro Drtinová Veselovský TV redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz Martin Novák.
A vysvětluje, proč se úterní krvavá bitva o doněcké letiště na východě Ukrajiny stala zlomem v rusko-ukrajinské krizi.
V Rostově na Donu se usadil také svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, ovšem zatím nikdo nezveřejnil důkazy o tom, že by právě on verboval a platil muže pro boj na východě Ukrajiny.
Sám Borodaj je Rus, stejně jako vůdce separatistů ve Slavjansku generál Igor Strelkov. Ukrajinci ho označují za generála ruské vojenské zpravodajské služby GRU.
V Doněcké oblasti působí skupina ozbrojenců, která si říká prapor Vostok. Má obrněné transportéry, automatické zbraně, protiletadlové střely.
Vedle Ukrajinců, Rusů z Krymu a Čečenců jsou mezi nimi i Osetinci. Z Jižní Osetie, která se s pomocí Ruska oddělila od Gruzie a v roce 2008 o ni Rusové a Gruzínci vedli několikadenní válku.
Osetinci stojí pevně na straně Ruska. Stejně tak jako Čečenci, kteří podléhají svému veliteli Ramzanu Kadyrovovi, Putinem dosazenému prezidentovi Čečenska.
Kadyrov o víkendu dementoval, že by on sám nějaké vojáky na Ukrajinu posílal. Pokud tam podle něj nějací Čečenci jsou, tak jako soukromé osoby.
Vladimir Putin v předvečer setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem (koná se dnes) vehementně popřel, že by se on osobně nebo ruská vláda vměšovali do událostí na Ukrajině.
"Tvrdit něco, to je jedna věc. Mít důkazy, to je něco jiného. Opakuji vám: v jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam," řekl Putin v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Europe 1.
Nepochybně ale jsou v řadách ozbrojených rebelů i Ukrajinci.
Autor tohoto textu byl před měsícem v bývalém sídle kontrarozvědky SBU, obsazeném separatisty. Za barikádami se pohybovali urostlí muži v černých uniformách, s vypolstrováním na kolenou, loktech a ramenou.
Na dotaz, zda jde o příslušníky rozpuštěných speciálních jednotek Berkut, které v Kyjevě potlačovaly demonstrace odpůrců prezidenta Viktora Janukovyče, odpověděl jeden z těchto "černých mužíků" souhlasným kývnutím hlavy.
Mezi separatisty jsou i dezertéři z ukrajinské armády a SBU, kteří byli svázáni s Janukovyčovým režimem a nechtěli mít nic společného s vládou, která přišla po něm a má špatné vztahy s Ruskem.
Mezi bojovníky jsou i veteráni afghánské války, v Rusku i na Ukrajině nazývaní "Afgancy". Příslušníci sovětské armády nasazení v Afghánistánu v letech 1979 až 1989.
Jejich loajalita je však různá. Někteří ukrajinští "Afgancy" stáli na straně demonstrantů na kyjevském Majdanu a působili tam jako ochrana proti policistům a vojákům.
Ukrajinský velvyslanec v České republice Borys Zajčuk minulý týden v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že očekává úpadek podpory separatistů v Doněcké i Luhanské oblasti.
Podle něj se už projevují důsledky bezvládí a chaosu. Lidé přicházejí o zaměstnání, obávají se o bezpečnost, zhoršuje se životní úroveň, na některých místech jsou zavřené banky, obchody nebo školy.
Obě strany – jak Kyjev, tak separatisté – pravidelně ohlašují vojenské úspěchy a velké ztráty v řadách protivníka. Skutečný stav na bojišti je složité ověřit, ale zdá se, že vzhledem k počtu povstalců a jejich výzbroji bude konflikt na ukrajinském východě ještě dlouhý.
Poslední vývoj pro ukrajinské síly není příznivý. Kvůli nedostatku munice a posil museli pohraničníci opustit dvě základny v Luhanské oblasti.
