Kisku nahradí Čaputová, nebo Šefčovič. A komu po prvním kole voleb zhasla naděje?

Zahraničí Jana Václavíková, Zahraničí
Aktualizováno 17. 3. 2019 10:44
Slovensko má za sebou první kolo prezidentských voleb. V něm si novou hlavu státu nezvolilo, nýbrž poslalo do druhého kola Zuzanu Čaputovou a Maroše Šefčoviče. Druhé hlasování se uskuteční 30. března. Připomeňte si, co o obou kandidátech víme a jací uchazeči se v sobotu s funkcí v Grasalkovičově paláci museli rozloučit.
Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič | Foto: ČTK

Maroš Šefčovič

Také Maroš Šefčovič postoupil do druhého kola hlasování, když v sobotu od získal 18,7 procenta hlasů. Tedy výrazně méně než Čaputová.

I dvaapadesátiletého eurokomisaře některé dřívější průzkumy favorizovaly. Ke kandidatuře za vládnoucí stranu Směr - sociální demokracie vyzval Šefčoviče její předseda Robert Fico.

"Slovensko potřebuje prezidenta, který nastolí potřebný celospolečenský smír. Prezidenta, který nikdy nezaváhá v otázce našeho geopolitického ukotvení. Nepotřebujeme neustálý politický konflikt," řekl dříve Šefčovič ke své kandidatuře.

Maroš Šefčovič vystudoval na diplomata na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, později působil jako slovenský velvyslanec v Izraeli. Od roku 2009 působí v Bruselu jako eurokomisař, kde měl nejdříve na starosti oblast vzdělání, kultury a mládeže, v současné době agendu energetické unie. Vloni se chtěl ucházet o post šéfa Evropské komise, nakonec z klání odstoupil ve prospěch Franse Timmermanse.

V projevu po oznámení kandidatury Šefčovič zdůraznil potřebu pevného ukotvení země v takzvaném jádru EU a odmítl hlasy, které proevropské směřování země zpochybňují.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy