Kisku nahradí Čaputová, nebo Šefčovič. A komu po prvním kole voleb zhasla naděje?

Zahraničí Jana Václavíková, Zahraničí
Aktualizováno 17. 3. 2019 10:44
Slovensko má za sebou první kolo prezidentských voleb. V něm si novou hlavu státu nezvolilo, nýbrž poslalo do druhého kola Zuzanu Čaputovou a Maroše Šefčoviče. Druhé hlasování se uskuteční 30. března. Připomeňte si, co o obou kandidátech víme a jací uchazeči se v sobotu s funkcí v Grasalkovičově paláci museli rozloučit.
Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič | Foto: ČTK

Maroš Šefčovič

Také Maroš Šefčovič postoupil do druhého kola hlasování, když v sobotu od získal 18,7 procenta hlasů. Tedy výrazně méně než Čaputová.

I dvaapadesátiletého eurokomisaře některé dřívější průzkumy favorizovaly. Ke kandidatuře za vládnoucí stranu Směr - sociální demokracie vyzval Šefčoviče její předseda Robert Fico.

"Slovensko potřebuje prezidenta, který nastolí potřebný celospolečenský smír. Prezidenta, který nikdy nezaváhá v otázce našeho geopolitického ukotvení. Nepotřebujeme neustálý politický konflikt," řekl dříve Šefčovič ke své kandidatuře.

Maroš Šefčovič vystudoval na diplomata na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, později působil jako slovenský velvyslanec v Izraeli. Od roku 2009 působí v Bruselu jako eurokomisař, kde měl nejdříve na starosti oblast vzdělání, kultury a mládeže, v současné době agendu energetické unie. Vloni se chtěl ucházet o post šéfa Evropské komise, nakonec z klání odstoupil ve prospěch Franse Timmermanse.

V projevu po oznámení kandidatury Šefčovič zdůraznil potřebu pevného ukotvení země v takzvaném jádru EU a odmítl hlasy, které proevropské směřování země zpochybňují.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy