S Putinem mluvil o tygrech, umí rusky i arabsky. Nový šéf CIA zná dobře Kreml

Martin Novák Martin Novák
13. 1. 2021 6:14
První žena v čele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Gina Haspelová odejde spolu s Donaldem Trumpem. Jeho nástupce Joe Biden posadí do ředitelského křesla svého člověka, čtyřiašedesátiletého Williama Burnse. Muže, který víc než polovinu svého života strávil v americké diplomacii. Celkem 33 let.
William Burns, budoucí ředitel CIA.
William Burns, budoucí ředitel CIA. | Foto: Reuters

Burns byl velvyslancem v Moskvě a jordánském Ammánu, šéfem odboru ministerstva zahraničí pro Blízký východ a náměstkem ministryně zahraničí Hillary Clintonové.

Budoucí ředitel tajné služby ovládá dva jazyky, které jsou pro práci v CIA důležité a potřebné - ruštinu a arabštinu. Kreml je globálním soupeřem Spojených států, a nastupující prezident Biden o Rusku dokonce mluvil jako o nepříteli. Arabština je pro Burnse vhodná, protože americké zpravodajské služby se zaměřují na teroristické organizace, jako je al-Káida nebo Islámský stát. V těchto skupinách, ohrožujících národní bezpečnost USA, se velká část komunikace odehrává v arabštině.

Burns jako bývalý velvyslanec v Moskvě a vysoce postavený činitel americké diplomacie se několikrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Své zážitky loni sepsal v textu pro časopis The Atlantic.

V roce 2005 jej Putin poprvé přijal v Kremlu. "Vy Američané byste nám měli více naslouchat. Nemůžete si myslet, že všechno bude podle vašich představ. Můžeme mít dobré vztahy, ale ne jenom na základě vašich podmínek," popsal Burns, co mu na schůzce Putin řekl. Na setkání ho ruský prezident příliš nepustil ke slovu.

Putinova mýlka

Nový ředitel CIA také vylíčil, jak se Moskva po útocích z 11. září 2001 mýlila v očekávání, že Spojené státy budou vůči Rusku vstřícnější.

"Putin zkoušel vytvořit s prezidentem Georgem W. Bushem partnerství, něco jako společnou frontu ve válce proti terorismu. Oplátkou za to chtěl uznání vlivu Ruska v bývalých zemích Sovětského svazu a slib, že se NATO nebude rozšiřovat o další země v blízkosti Ruska. V tom ale špatně četl americké zájmy a americkou politiku. Bushova administrativa neměla zájem nabízet něco Rusům za partnerství proti al-Káidě," uvedl William Burns.

Podle něj ale Putin opakovaně při jednáních s Američany zdůrazňoval, že nabídka ke vstupu do NATO pro Ukrajinu a Gruzii je pro něj nepřijatelná a Rusko na ni tvrdě odpoví.

V roce 2009 Putin Burnsovi vyčetl, že americká vláda a americké neziskové organizace podporují jeho odpůrce a vměšují se do ruských voleb. "Putin nesnáší otevřenost a soutěžení v politice. Považuje je za trojského koně, sloužícího k prosazování amerických zájmů na úkor Ruska," napsal nový ředitel CIA před rokem.

Nadšenec do tygrů

Burns se však zmínil i o přátelské tváři Putina. Když jej navštívil spolu s Hillary Clintonovou v jeho rezidenci za Moskvou, potěšil šéfa Kremlu dotaz na stav populace ruských tygrů. "Začal hovořit velice vášnivě a pozval nás do pracovny, kde měl mapu výskytu tygrů na ruském území. Nabízel ministryni nebo jejímu manželovi Billu Clintonovi, jestli by nechtěli jet na Sibiř s ním," uvedl Burns.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje napsala, že činnost expertů na Rusko v CIA v posledních letech narážela na problémy. Někteří analytici si stěžovali, že Trump CIA politizuje a odmítá číst kritické informace o Rusku, protože ho rozčilují.

Jmenováním Burnse do čela Ústřední zpravodajské služby Biden potvrzuje, že se chce dohodnout s Íránem na pokračování smlouvy z roku 2015. Tehdejší dohoda omezila íránský jaderný program a podrobila ho mezinárodní kontrole výměnou za zrušení ekonomických sankcí vůči Teheránu. Právě Burns tuto smlouvu dojednával za americkou stranu. Trump od dohody odstoupil a uvalil na Írán velmi tvrdé sankce.

Video: Americká společnost je totálně rozklížená, říká Anýž

Policie Kapitol neuhlídala, takové předání moci moderní historie nepamatuje, přepočítávání hlasů na Floridě proti tomu byla mateřská školka, líčí. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 9 minutami

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Držitel několika francouzských filmových cen podlehl rakovině

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Stanici BFM TV to oznámil umělcův agent. Držitel několika francouzských filmových cen César Bacri podlehl rakovině.

Bacri se narodil v roce 1951 na severu Alžírska. Na začátku 60. let se s rodinou přestěhoval do Francie, na stříbrném plátně i na divadelních prknech se poprvé objevil v 80. letech. V této době se setkal také se svou pozdější partnerkou, režisérkou a scenáristkou Agnès Jaouiovou, s níž spolupracoval na řadě divadelních her a filmů. Jejich poslední snímek - komedie Place publique (Veřejné místo) - byla do francouzských kin uvedena v roce 2018.

V 90. letech získal společně s Jaouiovou první divadelní Moliérovu cenu a za scénář ke komedii režiséra Alaina Resnaise Smoking/No Smoking (Kouření/Zákaz Kouření) také Césara. Tuto cenu za scénář získal ještě několikrát, jednoho Césara dostal za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Šest členů rady vlády pro Romy kritizuje ombudsmana za postoj ke strategii integrace. Křeček cíleně podkopává důstojnost Romů i svého úřadu, uvedli

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Svět knihy bude v červnu, pořadatelé jsou připraveni testovat návštěvníky

Po loňském zrušeném ročníku veletrhu Svět knihy Praha jej pořadatelé chtějí letos uspořádat od 10. do 13. června, tedy o měsíc později, než bývá zvykem. Akce by se měla konat jako tradičně v Průmyslovém paláci na Výstavišti v pražských Holešovicích. Maximum literárního programu však organizátoři plánují přesunout mimo palác, aby eliminovali úzký kontakt mezi návštěvníky. Pořadatelé jsou také připraveni provádět na místě antigenní testy.

Čestným hostem má být Francie. Zvláštní pozornost má být dopřána i Polsku, které se mělo zúčastnit loňského zrušeného ročníku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy