Washington - Ačkoliv není katolická církev ve Spojených státech registrovaná jako lobbistická organizace, při vyjednáváních o reformě amerického zdravotnictví se jedná o jednoho z klíčových zákulisních hráčů.
Dolní komorou Kongresu v sobotu prošel návrh, který by zajistil největší reformu amerického zdravotnictví od roku 1965. A bylo to možná i díky zásahu katolických biskupů, že se tak nakonec stalo.
Podle agentury AP katoličtí biskupové jednali v pátek s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou a dalšími vysoce postavenými demokraty přímo v Kongresu a Pelosiová dokonce volala do Vatikánu.
Oč šlo?
Rozkol mezi demokraty
Sněmovní návrh nebyl po chuti nejen republikánům, ale také některým konzervativním demokratům a hrozilo, že neprojde. Pelosiová tak potřebovala všechny hlasy, které mohla sehnat.
Jednou ze sporných otázek uvnitř demokratického klubu byla otázka federálních příspěvků na potraty. Progresivní, tedy levicoví, demokraté, je podporovali, naopak konzervativní byli proti.
Konzervativec Bart Stupak přišel s pozměňovacím návrhem, který umožní z federálních peněz přispívat na programy financující potraty v případě znásilnění, incestu a ohrožení života matky. Pro zbytek případů bude muset mít žena vlastní připojištění bez státní podpory.
Stupakova iniciativa se však vůbec progresivním demokratům nelíbila a demokratičtí konzervativci využili pro tlak na demokratické vůdce ve sněmovně právě katolickou církev.
Biskupové čekali vedle
"Katolická církev použila svou sílu - svůj vliv, pokud chcete - aby tuto otázku ovlivnila. Museli. Je to základní učení jejich náboženství," řekl Stupak AP.
Demokratický kongresman z Michiganu podle svých slov v předvečer hlasování poradil Pelosiové, aby si s delegací katolických biskupů - která už čekala u něj v kanceláři - promluvila.
"Řekl jsem. No, jsou tady a jde o jednu z klíčových skupin, které chcete mít na své straně, tak proč si je nepozvat a nevyřešit to," prohlásil Stupak.
Pelosiová je sama čelní představitelkou progresivního křídla strany a podporuje právo žen na potrat, už dříve v pátek však telefonovala do Vatikánu a mluvila s kardinálem Theodorem E. Carrickem, bývalým washingtonským arcibiskupem.
Reformu ano, potraty ne
Katolické náboženství je druhým nejrozšířenějším vyznáním v USA, jen lehce zaostává za prvními evangelikály, kteří jsou ale rozdrobeni v mnoha církvích. Ke katolictví se hlásí 68 milionů Američanů a vliv církve i v jiných otázkách je tak velmi silný.
Demokraté si také uvědomují, že více než polovina katolíků v loňských volbách podpořila Baracka Obamu.
Konference katolických biskupů USA (USCCB) na svých stránkách uvádí, že podporuje „univerzální zdravotní pojištění, které respektuje právo na lidský život a důstojnost" a „přístup pro všechny se zvláštním ohledem pro chudé a imigranty".
Stupakův dodatek se USCCB velmi zamlouval. Umožnil jednak schválení reformy, jednak zajistil zákaz federálního financování potratů. Sněmovna nakonec v sobotu schválila i to, že si mohou své vlastní pojištění - bez státního příspěvku - kupovat také nelegální imigranti.
Katolická lobby
Vliv katolické církve na projednávání reformy se však vůbec nelíbí stoupencům uvolněnější potratové politiky.
"Žádná ze skupin by neměla diktovat výsledek hlasování v Kongresu," citovala AP demokratickou kongresmanku Diane DeGettovou z Colorada. „Každé skupině bychom měli naslouchat, ale nemyslím si, že by měl mít někdo právo veta nad tím, co děláme."
Další bitva o reformu zdravotnictví se teď očekává v Senátu.
