Barcelona - Katalánci udělali další krok na cestě k odtržení od Španělska.
Schválili klíčovou rezoluci, která se má stát základem pro osamostatnění regionu. Pro hlasovalo 72 poslanců, proti jich bylo 63.
Separatisté doufají, že by Barcelona mohla vyhlásit nezávislost už za 18 měsíců.
Rezoluce zavazuje katalánský parlament k "vytvoření nezávislého státu Katalánsko, a to jako republiku". A nejen to. Do 30 dnů by Barcelona měla vytvořit nezávislý daňový úřad a vlastní systém sociálního zabezpečení.
V rezoluci se také praví, že rozhodnutí španělských institucí a především pak španělského Ústavního soudu už nejsou pro katalánský parlament závazná.
Rajoy se obrátí na Ústavní soud
Není prozatím jasné, co bude nyní následovat. Lidovecký premiér Mariano Rajoy již několikrát zopakoval, že jeho vláda se obrátí na Ústavní soud. "Máme ústavu a právo na naší straně," řekl premiér o víkendu.
Očekává se, že Ústavní soud Rajoyovu žádost přijme. To katalánskou rezoluci automaticky zmrazí, a to až do doby, než soudci vynesou svůj verdikt.
V tuto chvíli ale nastanou první vážné potíže: katalánská deklarace totiž jasně uvádí, že Katalánsko již neuznává legitimitu španělského Ústavního soudu. "Obsah rezoluce budeme uvádět do praxe bez ohledu na to, co řekne Ústavní soud," nechal se slyšet poslanec katalánského parlamentu a zastánce osamostatnění Pere Aragones.
Odhlasovaná rezoluce je prvním a větším projektem, který dohromady vytvořila dvě hlavní separatistická uskupení - Junts pel Sí (Společně pro ano) a krajně levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP). Ta mají od zářijových regionálních voleb většinu v katalánském parlamentu.
Již několik týdnů spolu vyjednávají o vytvoření nové regionální vlády. Prozatím se jim to ale nedaří. Spory panují především kolem budoucnosti dosavadního premiéra Katalánska Artura Mase. Zatímco Junts pel Sí prosazuje, aby byl Mas i nadále premiérem, tak radikálové z CUP s tím nesouhlasí. Tvrdí, že Mas je příliš spojen s úspornou politikou a škrty.
A to nejsou jediné spory, které separatisté mají. CUP také prosazuje, aby případně v budoucnosti nezávislé Katalánsko nebylo členem ani NATO, ani eurozóny. V tom ostře naráží na postoj Junts pel Sí.
Referendum v Katalánsku nedovolíme
Otázka Katalánska je jedním z hlavních témat nadcházejících parlamentních voleb, které se budou ve Španělsku konat už 20. prosince.
Lidovci v čele s premiérem Rajoyem odmítají možnost, že by se v Katalánsku mohlo konat referendum "skotského střihu". Tento názor sdílí i opoziční Socialistická strana či pravostředový politický nováček Ciudadanos (Občané). Na rozdíl od nich Radikálně levicová strana Podemos (Můžeme) sice vystupuje proti odtržení Katalánska, je ale pro konání referenda.
Rajoy podobně jako lídr Ciudadanos Albert Rivera zdůrazňují, že separatisté sice vyhráli zářijové volby, získali ale "jen" 48 procent hlasů. "Vše je neústavní, nelegální a nedemokratické, protože lžou, když říkají, že většina Katalánců by hlasovala pro nezávislost," řekl nedávno Rivera.
