Barcelona - Katalánci ve čtvrtek znovu hlasují. Tentokrát ale místo nezávislosti na Španělsku rozhodují o tom, jak bude vůbec vypadat vedení jejich regionu.
Katalánci v předčasných volbách vybírají nové složení svého parlamentu. Výsledek hlasování se dá ale odhadnout jen stěží. Volební místnosti se uzavřou v 20:00 středoevropského času.
Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že ani zastánci, ani odpůrci katalánské nezávislosti nezískají potřebnou většinu. Volby tak možná skončí bez jasného vítěze. Pro Katalánsko, které tvoří pětinu hrubého domácího produktu (HDP) celého Španělska, pak nebude snadné vytvořit novou regionální vládu.
"Výsledek voleb je velmi nejistý. Očekávám, že přinesou spíše více nejistoty," uvedl pro americký list The New York Times španělský novinář Kiko Llaneras.
Obyvatelé regionu jdou k volbám zhruba dva měsíce poté, co tamní autonomii pozastavila španělská vláda vedená premiérem Marianem Rajoyem.
Ten doufá, že síly separatistů nyní oslabí. Oni sami přitom sází na to, že naopak získají od voličů silný mandát, který by jim zajistil lepší vyjednávací pozici pro rozhovory s Madridem.
Lídři jsou ve vazbě
Katalánsko zůstává rozdělené. Má za sebou několik turbulentních měsíců.
Na 1. října tamní regionální vláda v čele s Carlesem Puigdemontem vyhlásila protiústavní referendum o nezávislosti. To se pak s použitím síly pokusila překazit španělská policie.
Před téměř dvěma měsíci pak Madrid zmrazil katalánskou autonomii, sesadil tamní regionální vládu a v neposlední řadě vypsal předčasné volby.
"Předvolební kampaň byla monotematická. Vše se točilo jen kolem otázky nezávislosti," uvedl pro Aktuálně.cz politolog Oriol Bartomeus z Autonomní univerzity v Barceloně.
Část separatistů přitom ustoupila z některých radikálních postojů z dřívějška. Už se nehodlají soustřeďovat na jednostranné vyhlášení nezávislosti za jakoukoliv cenu. Raději chtějí Katalánsku co nejrychleji vrátit jeho zmrazenou autonomii.
Například "číslo dvě" nejsilnější separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC) Marta Roviraová v rozhovoru pro britský deník Financial Times uvedla, že partaj se hodlá soustředit na "dialog" s Madridem a nemá plány pro další "symbolické vyhlášení nezávislosti". Získání samostatnosti tak zůstává spíše dlouhodobým cílem.
V ERC pak také prosazují, aby se na svobodu dostali separatističtí lídři, kteří jsou nyní ve vazbě. Jedním z nich je i šéf strany Oriol Junqueras.
"Separatistické strany mají nyní o trochu jiné cíle než předtím. Aktuálně už neprosazují jednostranné vyhlášení nezávislosti, tedy takové, jako jsme viděli v říjnu," upozorňuje pak pro list Financial Times politolog Pablo Simon z madridské Univerzity Carlose III. Výjimkou je krajně levicová strana CUP, která naopak jednostranné vyhlášení nezávislosti nadále prosazuje.
Není důležité, kdo vyhraje
Průzkumy ukazují, že nejsilnější stranou v regionu se stane buď separatistická ERC, nebo středopravicová partaj Ciudadanos, která je jasným odpůrcem nezávislosti. Obě dostanou zhruba po 22 až 23 procentech hlasů.
V Katalánsku ale paradoxně není důležité, kdo vyhraje, ale zda se stranám podporujícím nezávislost podaří obhájit ve 135členném regionálním parlamentu většinu. Kromě ERC k nim patří ještě koaliční kandidátka Junts per Catalunya v čele s Puigdemontem a také krajně levicová CUP.
Pokud si separatisté udrží většinu, budou následovat týdny vyjednávání o vládnoucí koalici. "Dokonce i uvnitř separatistického tábora bude vznik vlády složitý," míní politolog Simon.
Nová vláda se totiž v tomto případě neobejde bez podpory zmíněné CUP, která má v programu vedle jednostranného vyhlášení nezávislosti i odchod z Evropské unie a NATO.
Pokud však separatisté o většinu v tamním parlamentu přijdou, region čekají ještě náročnější rozhovory o složení budoucí vlády. Ty mohou zabrat dlouhé měsíce.
Rozhodujícím hráčem se pak zřejmě stane levicové hnutí Catalunya en Comú. To má k otázce nezávislosti volnější postoj. Je pro vyhlášení referenda, aby Katalánci měli možnost vyjádřit se ke své budoucnosti u volebních uren, současně je ale proti nezávislosti.
Sestavení vlády tak bude ještě složitější. "Bude to vyžadovat velkou dávku flexibility a kreativity," uvedl pro agenturu Bloomberg profesor Guillem Lopez Casasnovas z barcelonské Univerzity Pompeua Fabry.
Video: Demonstrace v centru Bruselu na podporu Madridem sesazené katalánské vlády
