Bělehrad - To, čemu už nikdo nevěřil, se v pondělí 21. července 2008 stalo skutečností.
Srbský prezident Boris Tadič oznámil, že policie dopadla Radovana Karadžiče, muže, který byl už před třinácti lety - těsně po válce na území bývalé Jugoslávie - obviněn z válečných zločinů
Za vinu je mu dáván především masakr osmi tisícovek bosenských Muslimů ve Srebrenici.
Karadžič se dlouhá léta úspěšně skrýval před spravedlností, přesněji řečeno před Haagským tribunálem, kam ho světové mocnosti chtěly dostat, aby se zodpovídal ze zločinů. Těch se měl dopustit v době, kdy byl vůdcem bosenských Srbů a prezidentem takzvané Republiky srbské.
Čtěte profil: Jak se stal Karadžič nejhledanějším mužem Evropy |
"Našli jsme Radovana Karadžiče a ihned jsme jej zatkli," oznámil bez dalších detailů prezident Tadič.
Podle advokáta Svetozara Vujačiče se třiašedesátiletého Karadžiče podařilo zatknout v pátek večer, když na předměstí Bělehradu cestoval autobusem. "Oznámení o zatčení přišlo až po třech dnech," dodal s tím, že jeho klient už se podrobil policejní identifikaci, včetně testů DNA.
"Nyní bude předveden před vyšetřujícího soudce soudu pro válečné zločiny v Bělehradě," oznámil agentuře Reuters dobře informovaný zdroj.
AFP přinesla svědectví zdroje obeznámeného s průběhem zatčení, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj se Karadžič při zatýkání na srbském území nebránil. Údajně byl v depresi.
Haag: Je to historický okamžik
V Haagu přesto nijak neskrývají nadšení: "O této úspěšné operaci mne již informovali kolegové z Bělehradu," oznámil hlavní prokurátor haagského soudu Serge Brammertz. Informace o Karadžičově zatčení jej zastihla jen den před plánovanou návštěvou Bělehradu. "Rád bych pogratuloval Srbské vládě, speciálně Národní bezpečnostní službě. Je to historický okamžik," řekl.
Fakta:
Kde se skrýval? Otazník zatím zůstává
Zatím není jasné, kde přesně se - původním povoláním neuropsychiatr, který byl před válkou znám i jako básník, po celá ta léta skrýval.
Podle některých spekulací se mu dařilo tak dlouho utíkat díky tomu, že na oplátku za svůj odchod z politiky získal od USA záruky osobní bezpečnosti. S tímto tvrzením přišel před časem černohorský list Republika, který dokonce přetiskl i kopii údajného dokumentu z června 1996 s podpisy Karadžiče a bývalého zmocněnce pro Balkán Richarda Holbrooka.
Holbrooke se v něm prý zaručoval, že Karadžić nebude mít žádné potíže, pokud se zdrží jakékoliv účasti na veřejném životě. O existenci takové písemné dohody hovořila v roce 2004 i Karadžičova manželka Ljiljana.
USA ovšem existenci jakékoli podobné dohody odmítly a Hoolbrook řekl: "Je to obrovský výmysl."
Jisté je, že tento - dost zřejmě výmysl - žil dlouho svým životem. Dokonce i bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponteová se v nedávno odvysílaném časosběrném dokumentu svěřila, že věří v dohodu mezi Karadžičem, Mladičem a USA. To bylo zkraje jejího působení v Haagu. V dalších letech už se těmto spekulacím smála a říkala: "Jsem si téměř na 100 procent jistá, že taková dohoda nikdy neexistovala."
"Je to velmi důležitý den pro všechny oběti válečných zločinů, kteří na Karadžičovo zatčení čekali více než desetiletí," uvedl Brammertz. "Je to rovněž velmi důležitý den pro mezinárodní justici, protože se jasně ukázalo, že dřív nebo později se uprchlíci dostanou před soud," dodal.
Datum převozu Karadžiče k mezinárodnímu tribunálu v Haagu zatím není známo. Stanoví ho sám soud.
Evropský Usáma bin Ládin
Dopadení válečného zločince přivítal i Richard Holbrooke, jenž v roce 1995 vyjednal dohodu, která ukončila válku v Bosně. Karadžiče popsal jako evropského Usámu bin Ládina. "Je to architekt masového vyvražďování," prohlásil podle agentury Reuters.
"Zatčení Radovana Karadžiče je potvrzením, že každý kriminálník bude čelit spravedlnosti," prohlásila Munira Subasičová, předsedkyně sdružení vdov ze Srebrenice.
"Věřím, že lidé, kteří dosud kvůli Karadžičovi mlčeli, odhalí pozice masových hrobů a pomohou nám zjistit pravdu o našich milovaných," dodala.
Zločince za přátelství
Dosud není veřejně známo, kde se Karadžič po celé roky skrýval. Jisté je, že jeho život na svobodě značně komplikoval život celému Srbsku, především jeho snahám začít se sbližovat s EU.
Země Evropské unie totiž další vyjednávání podmiňovaly vydáním hledaných válečných zločinců a to se Bělehradu nedařilo. Bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponteová tak do své hodnotící zprávy sice psala, že Srbové "spolupracují", ale výsledek to léta žádný neneslo, což neopomněla kdykoli ostře kritizovat.
EU kvůli tomu několikrát zmrazila přístupová jednání. Nyní se vztahy citelně oteplí. Naznačil to v první reakci komisař pro rozšíření Oli Rehn, který považuje Karadžičovo zadržení za důležitý posun v srbském úsilí o vstup do EU.
"Je to milník ve spolupráci Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Ukazuje to, že nová vláda je připravená s tribunálem plně spolupracovat," řekl Rehn.
O zrychlení jednání s Bělehradem budou už v úterý jednat ministři zahraničí EU v Bruselu. Setkání se zúčastní i šéf srbské diplomacie Vuk Jeremić.
Mladič stále uniká
Pokud by na hledané zločince z války v letech 1992-95 existovaly podobné hrací karty, jaké si USA vytvořily pro islámské teroristy, byl by Radovan Karadžič na kartě s jednou z nevyšších hodnot.
Exprezident Srbska Slobodan Miloševič byl do Haagu vydán, rozsudku se však nedočkal. Zemřel ve vězení na srdeční záchvat.
Připomeňte si: Speciál: Vše o smrti Slobodana Miloševiče |
Další muž, kterému by patřila vysoká karta - bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič - zatím dál uniká.
Čtěte také: Srbové zatkli válečného zločince Župljanina. Kdy chytí Mladiče? |