Washington - Jemenec Sámir Nadžal Hasan Mukbal, kterého Spojené státy údajně již 11 let a tři měsíce bez jakéhokoli obvinění zadržují ve své věznici Guantánamo na Kubě, od února kvůli hladovce zhubl takřka o 14 kilogramů.

V hladovění chce i přes bolestivou nucenou výživu spolu s dalšími desítkami vězňů pokračovat, "dokud mu nevrátí důstojnost", uvedl list The New York Times, který jeho výpověď sdělenou přes právní zástupce přinesl.

"Nikdy nezapomenu na to, když mi nosem zavedli vyživovací hadičku. Nemůžu ani popsat, jak bolestivý tento způsob nucené výživy je. Když mi ji prostrčili, chtělo se mi zvracet. Chtěl jsem zvracet, ale nemohl jsem. V hrudi, krku i žaludku jsem cítil muka, nikdy dříve jsem takovou bolest necítil. Nikomu bych tento krutý trest nepřál," popsal své pocity z prvního zákroku.

"Nesměl jsem se ani modlit"

Když 15. března během pobytu ve vězeňské nemocnici odmítl výživu, vtrhlo prý do místnosti osm vojenských policistů v obleku pro zásahy proti vzpourám, přivázali mu ruce a nohy k posteli a zavedli mu do ruky kapačku.

"Takto jsem strávil 26 hodin. Během té doby jsem nesměl jít na toaletu. Zavedli mi katetr, což bylo bolestivé, ponižující a zbytečné. Nesměl jsem se ani modlit," uvedl.

"Stále jsem nuceně vyživován. Dvakrát denně mě přikurtují k židli v mé cele. Mám připoutány ruce, nohy a hlavu. Nikdy nevím, kdy přijdou. Někdy přichází během noci, když spím," tvrdí.

"Jsem lidská bytost, ne pes"

Hladovku podle něj nyní drží tolik lidí, že ve věznici není dostatek kvalifikovaného personálu pro nucenou výživu. Zákroky se tak nedějí v pravidelných intervalech.

"Jednou mě sestra při zavádění asi 45centimetrové trubice do žaludku zranila více než obvykle, protože to činila narychlo," řekl. "Bylo to tak bolestivé, že jsem prosil, aby s výživou přestali. Sestra ale odmítla."

"Jediným důvodem, proč jsem stále zde, je to, že prezident (Barack) Obama odmítá poslat jakéhokoli vězně zpět do Jemenu. To ale nedává smysl. Jsem lidská bytost, ne pes, proto si zasloužím lidský přístup," řekl. "Souhlasil bych s čímkoli, abych se dostal na svobodu. Nyní je mi 35. Vše, co chci, je vidět svou rodinu a založit si vlastní rodinu."

Jemenec tvrdí, že ačkoli si nikdo nemyslí, že by znamenal hrozbu, je stále vězněn. "Před lety armáda řekla, že jsem byl "strážce" Usámy bin Ládina, což byl nesmysl jako něco z amerických filmů, na které jsem koukával," tvrdí.

V roce 2000 mu jeho přítel z dětství řekl, že v Afghánistánu by si mohl vydělat více než 50 dolarů, které má v jemenské továrně. "Ve skutečnosti jsem nikdy necestoval a o Afghánistánu jsem nic nevěděl, ale zkusil jsem to," uvedl o své cestě do této středoasijské země. Dodal, že udělal chybu, když mu uvěřil, neboť v Afghánistánu nebyla žádná práce.

"Chtěl jsem odjet, ale neměl jsem peníze na letenku. Po americké invazi v roce 2001 jsem uprchl do Pákistánu jako ostatní," vysvětlil. Pákistánci ho zadrželi, když se snažil kontaktovat jemenskou ambasádu. "Poslali mě do Kandaháru a posadili na první letadlo do Gitma (jak se Guantánamu říká)," uvedl.