Bratislava - Předseda slovenského Smeru-SD Robert Fico dlouho před březnovými volbami, v nichž málokdy vídaným způsobem převálcoval konkurenci, hrozil takzvanými jánošíkovskými daněmi.
"Trváme na postoji, že daně se budou zvyšovat jen bohatým a silným," zopakoval před pár dny.
Jeho plán, jak zalepit díru ve veřejných financích, je prostý. Každý, kdo ročně vydělá přes 33 tisíc eur (v přepočtu asi 800 tisíc korun), odvede státu 25 procent.
Firmy s daňovým základem nad 30 milionů eur (cca 730 milionů korun) pak hodlají "smeráci" zdanit 22 procenty, připomíná Aktuálne.sk.
Zabiják růstu
"Máme šanci přijmout rozhodnutí, u nichž nikdy nepanovala shoda," připomněl Robert Fico fakt, že díky pohodlné většině bude zřejmě vládnout sám.
Podle odborníků ovšem vyšší zdanění příjmů není nejšťastnější cestou, jak stabilizovat státní finance. A v důsledku mohou ekonomice spíše uškodit.
"Všeobecně vzato škodí vyšší spotřební daně ekonomickému růstu méně než vyšší daně z příjmu. Než zavádět progresivní zdanění, je lepší zachovat rovnou daň, i když na mírně vyšší úrovni," míní například analytička Slovenské spořitelny Mária Valachyová.
Rovněž podle analytika Radovana Kavického by měly růst spíše spotřební, majetkové, případně ekologické daně. "Byl by tu prostor pro zvyšování nepřímých daní, které tolik netlumí hospodářský růst."
Tak Slováci volili:
Trest za úspěch
Ekonomové Michal Horváth a Ľudovít Ódor pro změnu ve své studii "Jak zakopat rozpočtovou sekeru" píší, že zvyšování daní z příjmu může zaměstnance odradit od pracovního úsilí.
Podobně to ostatně vidí i zaměstnavatelé. "Zdaňování bohatých by nemělo vést k tomu, že půjde o pokutu za úspěch," míní šéf Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení Tomáš Malatinský. "Podnikatel musí být motivován. Trestat ho za to, že podniká, je špatná cesta."
Analytik společnosti Next Finance Martin Prokop upozorňuje na známý fakt, že vyšší daně z příjmů nutně neznamenají plnější státní kasu. "Každý se bude snažit změnit sídlo své společnosti a v rámci dané země podnikat co nejméně."
