Jestliže uplynulý rok ovládl koronavirus, slovem letoška bude velmi pravděpodobně vakcína. Už loni v prosinci některé státy začaly s očkováním. Velká Británie, Spojené státy, Německo, Rusko, Kanada. Po Vánocích se připojila Česká republika a 4. ledna začíná očkovat Španělsko, jedna ze zemí nejhůře postižených pandemií v jarní i té druhé, podzimní vlně.
Virolog Pavel Plevka ze špičkového výzkumného centra CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně řekl pro Aktuálně.cz, že jediným řešením problému s koronavirem je vakcína.
"Aplikovat se bude ve dvou fázích. V první se naočkují zdravotníci a starší lidé, tedy rizikové skupiny. Tím odpadne tlak na zdravotní systém, nebude hrozit jeho přetížení. Pak přijde druhá fáze, proočkování většiny populace. Když se toto stane, virus přestane být hrozbou," uvedl vědec.
Asijské země jako Jižní Korea nebo Japonsko hlásí na přelomu roku už třetí vlnu nákazy. Evropa má šanci, že nebude tak rozsáhlá, pokud bude očkování úspěšné a pokud se vůbec lidé očkovat nechají. Česká republika podle dosavadních průzkumů patří spíše ke skeptickým zemím.
Podle agentury STEM, která vypracovala průzkum pro ministerstvo zdravotnictví, podporuje plošné očkování proti nemoci covid-19 jen 52 procent dotázaných Čechů. Výsledky průzkumu ministerstvo zveřejnilo 11. prosince.
Ale ani ve Spojených státech není důvěra ve vakcínu všeobecná: v prosincovém průzkumu agentur Ipsos a Reuters odpovědělo 61 procent dotázaných Američanů kladně na otázku, zda se nechají očkovat proti covidu-19.
Vakcíně ale "věří" ekonomika. Po zprávách, že se začalo očkovat, okamžitě stouply ceny ropy a mědi na mezinárodním trhu v souvislosti s optimismem, že se mnohé státy vyhnou dalším tvrdým ochranným opatřením, jakých jsme byli loni svědky.
Odcházení dlouholeté kancléřky
Po 16 letech také odejde z čela německé vlády Angela Merkelová, služebně nejstarší šéfka vlády v Evropě. Přesně v 11 hodin a 54 minut složila 22. listopadu 2005 v Bundestagu kancléřský slib. Tehdy jí bylo jednapadesát let.
Letos 21. listopadu budou v Německu nové parlamentní volby, v nichž se Merkelová o přízeň voličů ucházet už nebude.
Merkelová toho zažila tolik, že její paměti by bezpochyby patřily k nejbohatším politickým memoárům. Finanční krizi v roce 2009, krizi eurozóny způsobenou problémy s řeckým dluhem v roce 2010, uprchlickou krizi v roce 2015, koronavirovou krizi v roce 2020. Prosadila do německé ústavy revoluční dodatek, že federální rozpočet i rozpočty všech 16 spolkových států musí být vyrovnané.
Vzhledem k významu Německa byla prakticky u všeho, co v posledních dvou desetiletích hýbalo světem. Například mnohokrát vyjednávala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině.
Otevření německých hranic migrantům v roce 2015 vyvolalo v Evropě velkou kritiku, hlavně v zemích visegrádské čtyřky. Merkelová však trvala na svém, svůj postoj shrnula ve slavném výroku "Wir schaffen das" (zvládneme to). Volby o dva roky později ukázaly, že jí Němci nadále důvěřují: počtvrté za sebou vyhrála.
Jejího nástupce v kancléřském úřadu zatím neznáme, jedním z favoritů je stávající premiér spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet. Křesťanští demokraté (CDU) se každopádně ani v postmerkelovské éře zřejmě nemusejí obávat volebního neúspěchu. Podle posledního průzkumu, provedeného v prosinci, se je chystá volit 37 procent Němců.
Výměna v Bílém domě
Ještě dříve než Angela Merkelová se rozloučí americký prezident Donald Trump. Jak ale bude tradiční ceremoniál předání Bílého domu do rukou nástupce vypadat, není jasné, protože Trump Bidenovo vítězství dosud veřejně neuznal. Potlačí 21. ledna zklamání a podá vítězi v sídle amerických prezidentů ruku?
Biden slibuje především důsledný postup proti pandemii koronaviru, to bude jeho priorita v prvním roce ve funkci. Na rozdíl od Trumpa podporuje nošení roušek a osud je mu nakloněn tím, že právě v čase jeho příchodu do Bílého domu v USA probíhá očkování.
