Z Trumpových diplomatických schůzek a z náznaků jeho poradců je známý hrubý obrys představ zvoleného amerického prezidenta. Ukrajina se vzdá členství v NATO a snahy získat zpět svá okupovaná území, Rusko přestane útočit. Současná frontová linie se zmrazí a vznikne kolem ní demilitarizovaná zóna.
Zatím ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj říká, že Kyjev se členství v Severoatlantické alianci nehodlá vzdát. A z Kremlu přicházejí vzkazy, že takzvaná "speciální vojenská operace" skončí, až Rusko dosáhne svých cílů.
Na Ukrajinu Trump páku má. Pokud by jí úplně zastavil americkou pomoc, ukrajinská armáda bude mít dříve nebo později problémy. I přesto, že Pentagon uvádí, že pomoc, poskytnutá končícím prezidentem Joem Bidenem, by měla napadené zemi pomoci přestát ofenzivu agresora ještě mnoho měsíců.
Méně jasné je, co Trump udělá, když odmítne jeho podmínky Vladimir Putin a rozhodne se, že je pro něj výhodné pokračovat ve válce. "Moskva by mohla ustoupit ze svých radikálních požadavků - například z kontroly celé Chersonské a Záporožské oblasti - a prodat to jako projev dobré vůle. Pokud se ukáže, že trvat na těchto požadavcích je vojensky a finančně nákladné, a pokud existuje možnost, že by Washington zvýšil vojenskou podporu Ukrajině. Ruská veřejnost projevuje celkem malý zájem o osud okupovaných území, takže Putin má volnou ruku a nevážou ho velká společenská očekávání," soudí politolog a expert na východoevropské země Emil Aslan z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
O svých plánech už Trump jednal se Zelenským a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Francouzská hlava státu později v prosinci hovořila s polským premiérem Donaldem Tuskem už přímo o vyslání evropských vojáků do demilitarizované zóny na Ukrajině, uvedla polská média s odkazem na vládní zdroje. Trump v rozhovoru pro časopis Time odmítl říct, zda od svého zvolení prezidentem 5. listopadu telefonicky mluvil i s šéfem Kremlu.
"Putin nechce spěchat. Bude se ještě snažit silou urvat více území a čekat, jaké ústupky mu Trump ještě nabídne, aby ho dostal za jednací stůl," řekl agentuře Reuters Eugene Rumer, který v minulosti pracoval jako analytik pro americké výzvědné služby. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že debata o demilitarizované zóně je předčasná, ale Rusko se návrhům nebrání.
Politolog Aslan si v této fázi konfliktu přítomnost vojáků z Evropy v demilitarizované zóně na východě Ukrajiny nedokáže představit. "Vůle evropských zemí nasadit svoje jednotky v této zóně bude přímo úměrná stupni podpory ze strany Spojených států. Samotná myšlenka nasazení evropských vojáků je výsledkem amerických snah minimalizovat svoji účast v rusko-ukrajinském konfliktu. Od roku 2014 vidíme, že žádná mírová smlouva nebo příměří negarantuje, že válka znovu nezačne," říká Aslan s tím, že vzhledem k vojenské převaze Ruska v evropském prostoru je americká účast v bezpečnostní architektuře Evropy klíčová.
"Nárazníkovou demilitarizovanou zónu hlídanou evropskými vojáky si umím představit jen tehdy, pokud by USA daly explicitně partnerům z Evropy záruky vojenské podpory v případě, že Rusko válku obnoví," dodává.
Rusko okupuje téměř pětinu území Ukrajiny, i když během uplynulého roku jeho armáda postupovala velmi pomalu a s velkými ztrátami na životech vojáků. Napadená země podle prohlášení Zelenského z minulého měsíce přišla od února 2022 o 43 tisíc vojáků. Ruští představitelé čísla o mrtvých bojovnících nezveřejňují, britská televize BBC na konci listopadu s odkazem na nezávislý server Mediazona odhadla jejich počet na více než 80 tisíc.
