Írán hned v listopadu ze smrti předního vědce obvinil izraelskou tajnou službu Mosad. Padaly teorie o útoku kulometu s umělou inteligencí, která dokáže rozpoznávat lidské tváře a je ovládaná přes satelit, další verze hovořila o týmu 62 odstřelovačů, kteří na Fachrízádeha čekali.
S novými informace od nejmenovaného izraelského zdroje, který popisuje, kolik lidí se na operaci podílelo či jak dostali do země smrtící zbraň, nyní přichází londýnský židovský týdeník The Jewish Chronicle.
O vědce se začaly izraelské tajné služby intenzivně zajímat v lednu 2018, kdy se jim podařilo získat materiály o utajovaném íránském jaderném programu. Na 50 tisících stranách a 163 discích se opakovalo jméno Mohsen Fachrízádeh. "Byl otcem všeho, co jsme v archivech našli. Velel všemu, od vědy přes tajná zařízení až po lidi a know-how," vysvětluje týdeníku nejmenovaný zdroj z tajných služeb židovského státu.
Mosad podle izraelského bezpečnostního experta Jacoba Nagela disponoval dokumenty, které dokazovaly, že Fachrízádeh pracoval na vývoji několika nukleárních zbraní. "Byl odhodlaný a chtěl udělat, co plánoval," cituje ho The Jewish Chronicle. Íránskému vědci se přezdívalo "otec bomb".
Na přípravě samotného atentátu začal Mosad pracovat loni v březnu, kdy do Íránu vyslal své agenty. Úkolem více než dvaceti špionů, mezi které patřili i Íránci, bylo sledovat fyzika a minutu po minutě zmapovat jeho každodenní program. "Osm měsíců s ním dýchali, cestovali, probouzeli se a spali s ním. Pokud ráno použil vodu po holení, cítili ji," popisuje zdroj médiu.
Chirurgická přesnost
Díky důkladné přípravě Izraelci vysledovali, že každý pátek Fachrízádeh opouští s ozbrojenou kolonou Teherán a směřuje do vily za městem. Věděli také, na jakém místě v autě sedí. Mosad útok naplánoval na pátek 27. listopadu 2020.
Na kraji silnice Izraelci zanechali zaparkovaný pick-up značky Nissan, který měl uvnitř nainstalovanou speciální zbraň ovládanou na dálku, kterou agenti několik měsíců propašovávali kousek po kousku do Íránu. Vážila tunu a její součástí byla i výbušnina. Když kolem projelo auto s Fachrízádehem, Izraelci zbraň aktivovali. Vědce zasáhlo 13 kulek, žádný z jeho 12 bodyguardů ani jeho žena, která seděla jen 25 centimetrů od něj, neutrpěli zranění.
Po střelbě auto se zbraní vybuchlo, aby na místě nezůstaly žádné důkazy. Podle Gada Šimrona, bývalého příslušníka Mosadu, který se účastnil mnoha speciálních operací, byl atentát proveden s chirurgickou přesností. "Ať už za tím stojí kdokoliv, zaslouží si medaili a film na Netflixu," říká deníku Aktuálně.cz. "Jen si představte, že by britské tajné služby zabily během druhé světové války v Berlíně Wernhera von Brauna," přirovnává operaci k potenciálnímu atentátu na konstruktéra raket nacistů.
K útoku na Mohsena Fachrízádeha se zatím nikdo nepřihlásil a izraelská vláda jej nekomentuje. Smrt vědce podle expertů výrazně oddálí dokončení projektů, na kterých fyzik pracoval.
"Nemám pochyb o tom, že smrt Mohsena Fachrízádeha je pro íránský jaderný program překážkou. Ale hřbitovy jsou plné lidí, kteří si o sobě mysleli, že jsou nenahraditelní," dodává pro Aktuálně.cz Šimron.
