Soul - Šin Dong-hjuk je jediným člověkem na světě, jenž se narodil v severokorejském trestaneckém táboře a podařilo se mu prchnout přes hranice.
O zvěrstvech, k nimž v nejizolovanější zemi světa denně dochází, se teď snaží informovat celý svět. Daří se mu to.
Jeho příběh je natolik silný a alarmující, že se jím začne zabývat i Rada OSN pro lidská práva. Dokládá totiž, že si trestanecké tábory v KLDR v ničem nezadají s nacistickými lágry nebo sovětskými gulagy.
Život v nich je každodenním bojem o přežití. Lidská bytost je tam degradována na pouhou pracovní jednotku.
V "zóně úplné kontroly" mají dozorci totální moc a žádné slitování. Třicetiletý Dong-hjuk byl svědkem toho, jak stráže z plezíru holýma rukama umlátily dítě.
K nelidskému chování dozorců se přidává i hlad. Šin Dong-hjukova rodina přežívala jen díky tomu, že vybírala zrníčka kukuřice z kravského hnoje. Za 23 let v táboře toho Dong-hjuk prožil opravdu hodně. K tomu nejstrašlivějšímu patřilo to, když musel sledovat, jak mu oběsili matku a popravili bratra.
Nejhorší je to pořád dokola vyprávět
"Nejtěžší na tom všem je, že musím ten srdcervoucí příběh vyprávět pořád dokola. A osobně chci od své minulosti utéct. Fyzicky jsem ze Severní Koreje uprchl, ale moje mysl, mé vzpomínky tam stále žijí," vysvětlil reportérům americké televize CNN.
Podávat svědectví o tom, že i v roce 2013 dochází ke krutostem, které svět šokovaly už před bezmála 70 lety, ale Šin Dong-hjuk považuje za svou povinnost.
"O existenci severokorejských táborů by měli vědět lidé z celého světa. V KLDR jsou místa, kde lidé vyrůstají, žijí a umírají jako zvířata. Svět se o tom musí dozvědět," řekl Dong-hjuk CNN.
Na základě jeho vyprávění vyšla kniha Útěk z Tábora 14 a příběh dnes třicetiletého Dong-hjuka už byl i zfilmován.
Také díky rozhovoru vysoké komisařky OSN Navi Pillayové s Šin Dong-hjukem Rada OSN pro lidská práva v březnu odsouhlasila prošetření "závažného, rozšířeného a systematického" porušování lidských práv v Severní Koreji. Na základě výsledků tohoto šetření by pak mezinárodní společenství mohlo na režim Kim Čong-una vyvinout nátlak.
Dosud ale Pchjongjang na kritiku vždy reagoval cynickými prohlášeními typu "V Severní Koreji funguje nejlepší systém podpory a ochrany lidských práv na světě".
Obrazem: Tímhle KLDR straší svět
Podle Blainea Hardena, autora knihy Útěk z Tábora 14, už ale o existenci táborů přineslo svědectví na šest desítek lidí. "Jsou to trýznivé příběhy, o nichž Evropa řekla, že už se nikdy nesmějí stát. A přesto k nim dochází i dnes ráno, ani ne 250 mil odsud," prohlásil Harden během přednášky v Soulu.
Přestože o podmínkách v severokorejských trestaneckých táborech už referovalo na 60 lidí, každé další svědectví představu o tamních podmínkách zpřesňuje.
Až Šin Dong-hjuk například popsal tzv. manželství za odměnu. To spočívá v tom, že stráže vybrané vězně a vězenkyně odměňují tím, že spolu mohou pět nocí po sobě souložit a pak se navštěvovat. A právě během takového "manželství za odměnu" byl sám počat.
