Zittau/Drážďany (od naší zpravodajky) - Od sjednocení uplynulo už 23 let, minimálně v jedné věci se ale Německo nezměnilo. Bývalá NDR volí pořád jinak než někdejší západní Německo.
"Rozdíly tu pořád jsou, a to jednoznačné," říká berlínský politolog Oskar Niedermayer. Stačí pohled do statistik: na kolonky "volební účast" a "strany, které se dostaly do parlamentu".
Malé předvolební plakáty na pouličních lampách, které jsou v nových spolkových zemích populárnější než velkoplošné billboardy známé z Česka, nesou stranické podpisy, které byste na Západě - až na výjimky - hledali marně. Die Linke (Levice), NPD (krajní pravice), Freie Wähler (Nezávislí voliči)...
"Zásadní je, že ve východním Německu je Levice pořád mnohem silnější než v Německu západním," vysvětlil před nedělními volbami Niedermayer agentuře DPA. Vidět to je na číslech z téměř všech volebních okrsků někdejší NDR. Včetně toho, co leží nejvýchodněji ze všech. V okrese Görlitz (Zhořelec).
Volby u hranic
Celkem žije na východě Německa zhruba 10,7 milionu Němců s hlasovacím právem. K volbám naposledy přišlo méně než 66% z nich. Na západě je účast vyšší, podstatně vyšší bývala dřív i v Sasku, Braniborsku nebo Duryňsku (v roce 2005 někde až 74%). Teď tu ale moc lidí volit nechodí.
V regionu Görlitz na hranici s Polskem a Českem, který má ve svém znaku mimo jiné českého lva, žilo letos v prosinci 265 tisíc obyvatel. Před posledními volbami v roce 2009 to bylo 285 tisíc, 239 tisíc z nich mohlo volit.
Žitava (německy Zittau) je jedním z pěti zdejších větších měst. Jak se tady volí, prozradí pohled na složení žitavské městské rady. Devět křesel v ní má Křesťansko-demokratická unie (CDU), pět postkomunistická Levice. Po dvou zástupcích pak do rady vysílají sociální demokraté (SPD) a liberálové (FDP), po jednom Zelení a krajně pravicová NPD.
Podobně jako komunální tu dopadly i poslední volby do Bundestagu. Kandidát CDU dostal v okrsku Görlitz 42,4 % hlasů, kandidátka Levice 24,3%. SPD měla 11,6%, FDP 9,5% (což letos určitě nezopakuje) a NPD 5,5% hlasů.
Mrtvá SPD
"Zatímco ve starých spolkových zemí (na západě) má Levice podle průzkumů kolem pěti procent, v těch nových se blíží k dvaceti," potvrzuje Oskar Niedermayer. "Levice se prezentuje jako obhájce zájmů východoněmeckých občanů. A daří se jí to," říká.
Hlas Levici na východě dávají mladí i staří, ne jen důchodci, kteří nostalgicky vzpomínají na socialismus. Asi nejvíc tím trpí jinak úspěšná SPD, hlavní vyzyvatel vládnoucí CDU/CSU.
"I když bylo třeba Sasko jakýmsi porodním sálem sociální demokracie v Německu - vznikla v saském Lipsku -, teď je tu skoro mrtvá," vysvětlil poslanec CDU z nedalekého Saského Švýcarska Klaus Brähmig. "Až do svého zákazu nacisty tu přitom bývali hodně silní. Pak se jim ale nepovedlo překonat trauma spojené s tím, jak se museli nuceně sloučit s komunisty," řekl v rozhovoru pro deník Insider.
"Dobří lidé tady od hranic jim navíc odcházejí do Berlína," dodal.
Známá tvář
V Žitavě má Levice ještě tu výhodu, že hned vedle - v okrsku Bautzen, který hraničí s českým Šluknovskem - kandiduje jedna z tváří postkomunistů, místopředsedkyně Levice Caren Layová.
V Berlíně je Layová hodně slyšet: prosazuje totiž výstup z jaderné energetiky i konec těžby uhlí. Sympatie si získává hlavně tím, že tlačí na snížení cen energií pro řadové občany.
Lužice, jejíž je okres Görlitz součástí, proslula v dobách totality jako zásobárna energie pro celou NDR. Teď tu má těžba uhlí své sympatizanty, ale i odpůrce. Ti - stejně jako Layová - říkají, že se na uhlí nedá stavět, že nemá budoucnost.
Město bez lidí
Na druhou stranu: stejně jako jinde ve východním Německu (hlavně na venkově), i tady se vše točí kolem pracovních míst. Ale jinak, než známe například z Ostravska.
Ještě v roce 2003 měli v okrese Görlitz v evidenci nezaměstnaných 36 000 lidí (24,7%), letos v květnu jen 15 713 (11,7%). To, co na první pohled vypadá jako zázrak nebo alespoň veleúspěšná politika zaměstnanosti, má ale prosté vysvětlení: Z regionu masově odešli (a stále ještě odcházejí) zejména mladí lidí.
Ti starší, co zůstali, jsou teď v důchodu nebo krátce před ním. A zaměstnavatelé najednou nemají uprázdněná místa kým obsadit.
Ideální příklad je právě příhraniční Žitava. "V devadesátých letech mělo město 42 tisíc obyvatel, dnes máme zhruba 25 tisíc. To je neuvěřitelný propad," říká Ines Hirtová, která pracuje na tamní radnici. Střed města je sice nádherně sanovaný, tisíce bytů tu však zejí prázdnotou.
"Tohle se nám povedlo opravit," kreslí Hirtová na papír náčrt města. "V téhle výseči - což je zhruba čtvrtina Žitavy - ale máme se sanací problémy," ukazuje.
Prázdné domy stojí hlavně na jihovýchodě. V žitavských panelácích pak zůstali hlavně nezaměstnaní, protože tam jsou nízké nájmy.
Pojďte k nám
"Ještě v devdesátých letech tu měli mladí problém sehnat místo, kam jít do učení," popsala Aktuálně.cz Gloria Heymannová, která má v Žitavě na starost podporu ekonomiky a podnikání. "Pak ale nastal obrat - firmy teď nemají koho vzdělávat. Vydělává se tu pořád míň než na západě."
Aby podniky z Žitavy a okolí v budoucnu měly koho zaměstnat, snaží se "ulovit" už děti ve školách. Ukazují jim své firmy, vysvětlují, proč by měli jít do práce právě k nim.
Přitom - pracovní sílu mají paradoxně hned za dveřmi. Nemluví ale německy, nýbrž polsky a česky.
Na otázku, zda žitavské podniky cíleně hledají i v Česku a Polsku, když v regionech za hranicemi naopak práce chybí, ale Heymannová odpovídá: "Ne. Na cílený nábor Poláků a Čechů se nezaměřujeme." A dodává: "Polák, který chce do Německa, jde do Berlína, Mnichova.. ale určitě ne do Žitavy."
"A Češi raději zůstanou doma, než by jezdili sem," přidá se Ines Hirtová.
Dominance CDU
Právě na podnikatele a jejich problémy se v Sasku - vedle FDP - tradičně zaměřuje CDU kancléřky Angely Merkelové. A daří se jí.
Podle průzkumů by tu s přehledem měla vyhrát i nedělní volby. Skoro každý druhý Sas jí chce dát svůj hlas. I v okrese Görlitz dostane kandidát CDU Michael Kretschmer mezi 40 a 50 procenty hlasů.
Ve volbách do regionálního zemského sněmu, které budou už příští rok, má CDU dokonce šanci získat absolutní většinu.
