V pondělí během přestřelek na izraelsko-libanonské hranici zemřelo šest lidí. Tři členové Hizballáhu a dva Palestinci na libanonské straně a izraelský armádní důstojník na straně židovského státu. Ozbrojenci Hizballáhu pálili po izraelské vojenské hlídce protitankovou střelou.
Jižní Libanon někteří obyvatelé v obavách z konfliktu opustili. Reportér agentury Reuters popisuje, že izraelské tanky jsou v nejsevernějším izraelském městě Metulla a že vesnice podél hranice jsou vylidněné. Podle něj jsou ale lidé spíše v krytech, než že by se evakuovali. Ministerstvo zdravotnictví ale preventivně evakuovalo pacienty z nemocnic na severu do centrálních částí země.
Některé vlády evropských zemí - například Francie a Nizozemska - varovaly občany svých zemí, aby raději do Libanonu necestovali.
Izraelský vojenský historik Jagil Henkin řekl v neděli Aktuálně.cz, že jej mobilizovali do armády a je se svojí jednotkou právě blízko Libanonu kvůli hrozbě, kterou představuje Hizballáh. "Musíme být připraveni i na útok z této strany. Situace je velmi vážná, nejvážnější od vypuknutí jomkipurské války v roce 1973. Je to na všech vidět, všichni si uvědomují, že tohle není jen tak nějaký útok z dlouhé řady těch, které Hamás podnikl," uvedl Henkin.
Ve válce v roce 1973 Izrael čelil útoku z jihu od Egypta a ze severu od Sýrie. Tentokrát židovský stát neohrožují armády států, ale dvou uskupení, které mají ve stanovách jeho zničení. Hizballáh podpořil sobotní útok Hamásu, ale zatím jeho vůdci neřekli, že napadnou Izrael v případě, že by zahájil pozemní operaci v Pásmu Gazy.
Síla Hizballáhu je velká díky mnohaleté finanční a vojenské pomoci Íránu. Organizace má ve zbrani přibližně sto tisíc mužů. Má velký arzenál raket, Izraelci ho dohadují na 100 až 150 tisíc kusů. Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh tvrdí, že jeho muži jsou schopni zasáhnout jakýkoliv cíl v Izraeli. Má přenosné protiletadlové střely a protitankové zbraně, které v roce 2006 způsobily izraelským jednotkám velké ztráty.
Tehdy ve válce, která trvala 34 dní, zahynulo 1200 Libanonců a 157 Izraelců. Rozpoutalo ji zranění izraelského vojáka palbou z Libanonu. Izrael zaútočil na dvacet pozic Hizballáhu, ten v odvetě odpálil rakety na severoizraelské město Safed.
Dvanáctého července komando Hizballáhu překročilo hranici a při výpadu dva izraelské vojáky zajalo a tři zastřelilo. Když Izraelci vyslali svoje síly na dopadení útočníků a osvobození rukojmích, dalších pět izraelských vojáků přišlo o život. Poté izraelská armáda mohutně bombardovala celý jižní Libanon včetně bejrútského letiště. Hizballáh zase ostřeloval izraelskou Haifu.
Materiální škody vyčíslil tehdy Izrael na půl miliardy dolarů a Libanon na čtyři miliardy dolarů.
Proti eskalaci tehdejších rozměrů hovoří fakt, že Libanon se nachází v hluboké ekonomické krizi a další válka by přinesla katastrofu. "Riziko vypuknutí konfliktu i na severu existuje, ale tentokrát bude asi Hizballáh více zvažovat, zda se do války pustit. Libanon je v politických a ekonomických problémech, v zájmu Libanonu jako státu válka určitě není," uvedl pro agenturu AFP analytik Hosni Abedi z Centra pro studium arabského světa a středomoří v Ženevě.
Určité síly Hizballáhu odčerpala občanská válka v Sýrii, do níž se zapojil na straně režimu prezidenta Bašára Asada. Ten pouze díky intervenci Hizballáhu a íránských milic al-Kuds udržel kontrolu nad některými částmi západní Sýrie. Špatnou hospodářskou situaci Libanonu ještě prohloubila katastrofální exploze v bejrútském přístavu v roce 2020.
