Německá Nadace Konrada Adenauera financovala v židovském státě rozsáhlý průzkum s cílem zjistit názory Izraelců na Evropu.
Ukázalo se, že 75 procent obyvatel Izraele by chtělo, aby jejich země byla členem Evropské unie. Proti se vyslovilo jen osmnáct procent dotázaných.
EU kritizují, ale chtějí do ní
Tak jednoznačný výsledek je poněkud překvapivý ve světle faktu, že Izraelci jsou značně kritičtí k diplomacii EU na Blízkém východě. Obviňují Brusel z "nadržování" Palestincům a ti radikálnější z nich dokonce z nepřímé podpory palestinských teroristických skupin.
V zemi převládá názor, že Evropa jako kontinent, kde se odehrál holokaust a který je součástí západní civilizace, by měl více podporovat Izrael.
"Není to pro mne takovým překvapením, protože přes všechny rozdíly a neshody se většina Izraelců v jistém smyslu cítí být Evropany a chce být součástí Evropy," řekl deníku Jerusalem Post politolog Amnon Rubinstein, který se zabývá vztahy mezi Unií a židovským státem.
Unie je největším obchodním partnerem Izraele i odbytištěm jeho hi-tech výrobků, diamantů a zemědělských produktů. Roční obchodní výměna mezi EU a židovským státem činí přes dvacet miliard eur.
Kritičtější postoj k Izraeli zastávají na starém kontinentu obvykle spíše levicové strany. Častými kritiky politiky židovského státu vůči Palestincům a Arabům jsou ze států hlavně Francie, Belgie, Rakousko nebo Řecko.
Pohled na Němce se změnil
Naopak nové členské státy, jejichž režimy za komunismu podporovaly z ideologických důvodů Palestince, mají více pochopení pro Izrael.
Například Česká republika je v Jeruzalémě považována za jednoho z nejspolehlivějších evropských spojenců.
Průzkum nadace také zjistil, že názory Izraelců na Němce a Německo jsou dnes - dvaašedesát let po skončení druhé světové války - lepší, než se všeobecně soudí.
Pozitivní názor na Německo má 67 procent dotázaných, což mu zajistilo třetí příčku mezi oblíbenými zeměmi za Spojenými státy (85 procent) a Velkou Británií (80 procent).
Přitom před dvěma lety někteří poslanci izraelského parlamentu demonstrativně opustili sál, když německý prezident Horst Köhler začal svůj jeruzalémský projev k zákonodárcům přednášet v němčině.
Izrael a západní Německo navázaly diplomatické vztahy v roce 1965, předtím však už v roce 1952 podepsaly v Lucemburku dohodu o německých reparacích židovskému státu.
Francie prohrává. A Chirac s ní
Naopak Francie dopadla nejhůře. Má ji rádo jen 35 procent Izraelců. Z evropských politiků jsou pak nejméně oblíbeni francouzský prezident Jacques Chirac a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.
Co je Francii vyčítáno? Nařpíklad to, že brání v EU zařazení Hizballáhu na seznam teroristických organizací a dlouho odmítala totéž v případě Hamasu.
Paříž byla přitom až do začátku šedesátých let důležitým spojencem Izraele. Dodávala mu zbraně a pomáhala mu s výstavbou jaderného reaktoru.
Společným nepřítelem byl Egypt. Pro Izrael přestavoval vojenskou hrozbu. Pro Francii problém, protože podporoval protikoloniální povstání v Alžírsku.
Později však začaly být pro Francii prioritou vztahy s arabským světem a prezident Charles de Gaulle se snažil vyvažovat americký vliv i prostřednictvím kritičtějšího postoje k židovskému státu.
Kandidatura Izraele v nedohlednu
I přes výsledky průzkumu je nepravděpodobné, že by byl Izrael v dohledné době považován za reálného kandidáta na členství v Evropské unii.
Z předních evropských politiků se pro jeho vstup vyslovoval jen bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Málokdo ho však v tomto bodě bral vážně. I proto, že zároveň volal po přijetí Ruska do Unie.
Naopak někteří pravicoví izraelští politici a publicisté tvrdí, že židovský stát by neměl svoji budoucnost svazovat s Evropou, protože její prudce rostoucí muslimská populace není a nebude Izraeli přátelsky nakloněna.
