Tel Aviv - Jakým způsobem se postavit k imigrantům, kteří přicházejí po velkých útrapách skrze poušť a často utíkají ze států s krvavými občanskými konflikty? To je otázka, kterou se nyní zabývá izraelská společnost. A v zemi, kterou zakládali uprchlíci před holocaustem a evropským antisemitismem, je to otázka velmi citlivá.
Zdá se se, že zastánci tvrdé ruky mají nyní navrch. Druhým čtením v izraelském parlamentu, Knessetu, minulý měsíc prošel zákon, který umožňuje zavřít ilegálního imigranta až na sedm let, pokud bude ozbrojen až na dvacet let.
Stejné tresty mohou dostat i lidé, kteří jim budou napomáhat, v extrémním případě může jít i o lékařský personál, který poskytne vyčerpaným exulantům první pomoc, nebo aktivisty, kteří jim radí v právních otázkách.
Lekce z holocaustu
„Ať už se to zdá jakkoliv nemožné, tak si představte, že židovský stát, který je domovem stovkám tisíc těch, kteří přežili holocaust, by mohl nejen na pět let uvěznit africké imigranty. Ale také mohl ty, kteří utíkají před genocidou v Súdánu, odsoudit na nejméně sedm let," píše komentátor izraelského listu Haarec Bradley Burston, podle kterého je možné Zákon o prevenci infiltrace považovat za „nový druh popírání holocaustu", tentokrát toho v Dárfúru.
Burstonova manželka se jako dobrovolná sestra stará o uprchlíky v nemocnici v Tel Avivu, a tak má prý její manžel o důvodech emigrace informace z první ruky.
Izrael si Súdánci údajně vybírají jednak kvůli tomu, že se jedná o jedinou demokracii v regionu, jednak že jde o zemi, se kterou nemá Súdán diplomatické styky.
Stoupenci zákona naopak poukazují na zvyšující se čísla ilegálních migrantů (751 v roce 2006, 5201 v 2007 a 7703 v 2008), ohrožení židovského charakteru státu i údajnou rostoucí kriminalitu.
Problémem jsou Palestinci
Otázka nežidovských imigrantů je pro izraelské úřady Pandořinou skříňkou. Mohla by totiž při benevolentním přístupu otevřít vlnu palestinských přistěhovalců, kteří utekli z Izraele během První arabsko-izraelské války (1948 - 1949) po vyhlášení izraelského státu.
Koneckonců jde o lidi, kteří se na území Izraele narodili (či jejich potomky) a zanechali tam svůj majetek, takže mají právní nárok na to zde žít větší, než kdokoliv jiný.
Otázka palestinských uprchlíků, která je jedním z nejcitlivějších témat i při - nyní zastavených - mírových jednáních s Palestinci, tak brání Izraelcům, aby komplexně reformovali svůj imigrační systém pro nežidovské uprchlíky.
Jedinými vítanými imigranty jsou lidé s židovskými kořeny, kterých v rámci takzvané alije přichází ročně do země okolo dvaceti tisíc. Přijíždějí zejména letecky a organizovaně, vítá je komplexní systém sociálních podpor.
Naopak ilegální uprchlíci se sem dostávají zejména skrze Sinajskou poušť, kde jsou často terčem kulek egyptských policistů, letos jich podle policejních statistik přišlo nejvíce z Eritreje (80 procent), pak ze Súdánu, Somálska a Pobřeží slonoviny.
Jihoizraelský problém
Ilegální uprchlíci trápí zejména jihoizraelské regionální úřady. Jejich pohyb směrem do střední části Izraele je totiž omezen.
„Pokud chce suverénní stát přijmout uprchlíky a věnuje na to prostředky, jsem zcela pro," řekl deníku The Jerusalem Post starosta nejjižnějšího izraelského města Ejlatu Jitzhak Halevi. „Ale není možné nechat brány otevřené a kohokoliv vpustit dovnitř a pak svalit zodpovědnost na místní úřady."
V šedesátitisícovém přístavu a letovisku na pobřeží Rudého moře žije nyní podle Haleviho tři tisíce nelegálních migrantů. Mnoho z nich nemá práci ani kde bydlet a přespávají tak ve veřejných parcích.
Příliv afrických uprchlíků se znepokojením pozoruje také izraelská kontrarozvědka Šabak alias Šin Bet, Jak v Somálsku, tak v Súdánu a Eritreji jsou totiž aktivní islámští extremisté.
Zpět před egyptské pušky
Podle oponentů připravovaného návrhu zákona - reformujícího předešlý zákon z roku 1954 - je však k imigrantům příliš tvrdý. Soudy je budou moci za nelegální překročení hranice posílat do vězení až na pět let, na sedm let, pokud přicházejí z takzvaných „nepřátelských zemí" jako Somálsko či Súdán, které nemůže Izraelec bez zvláštního povolení navštívit.
Pravděpodobnějším trestem, než umístění v přeplněných izraelských věznicích, však bude deportace zpět na Sinaj, kde budou uprchlíci opět čelit puškám egyptských pohraničníků. Minulý rok jich Egypťané zastřelili nejméně osmadvacet.
„Je to jeden z nejextrémnějších zákonů týkajících se uprchlíků a těch, kdo se jim snaží pomoci," říká izraelský poslanec Dov Henin z levicové strany Chadaš. „Je to velmi vzdálené lekci, kterou jsme se měli z židovské historie naučit."
V Knessetu jde však o ojedinělý hlas. Jak při prvním čtení v květnu 2008, tak při druhém čtení minulý měsíc byl Henin jediným poslancem, kdo proti návrhu zvedl ruku. Pro hlasovali i zástupci izraelských Arabů.
Návrh zákona si je možné přečíst zde.
